RECENZE: Ztracené - Eva Urbaníková

2.6.16

"Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Bůh dal přednost jedněm z vás před druhými, a proto, že muži dávají z majetků svých (ženám). A ctnostné ženy jsou pokorně oddány a střeží skryté kvůli tomu, co Bůh nařídil střežit. A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je! 
Jestliže vás jsou však poslušny, nevyhledávejte proti nim důvody! A Bůh věru je vznešený, veliký."
  • název: Ztracené
  • autor: Eva Urbaníková
  • žánr: Román, literatura Slovenská
  • nakladatelství: Motto
  • rok vydání: 2015
  • počet stran: 216
...Anotace...
     Eva Urbaníková ve své nové knize přináší šest životních osudů, které nenechají nikoho lhostejným. Simona, Mona, Maruška, Baška, Renáta, Patrícia – šest žen vypráví o lásce, jakou předtím nezažily, o naději, o stěhování, o konvertování k islámu, o zklamání, o nové rodině, o zmizelých dětech, o podplacených soudech, o samotě a bezmocnosti, o boji proti zvykům a zákonům muslimských zemí.


...Recenze...
     Hledám vhodná slova, jak začít tuto recenzi. Víte co mě napadlo jako první? 
TOHLE BYL TEROR! 

     Už dlouho se mi tato kniha mačká v knihovničce. Je nenápadná, velikostí menší, ale s krásnou obálkou. Potřebovala jsem něco malého ke čtení, než mi přijde nový recenzní výtisk. Takže jsem bezmyšlenkovitě sáhla po Ztracených. 

     Kniha je vyprávěním šesti obyčejných žen různých národností, ale evropanek! To je důležité napsat. Autorka knihy každou z nich oslovila a osobně se ptala na jejich zážitky s muslimskou kulturou a národností. Každý příběh je jiný, ale v podstatě se stejnými příznaky. Popisuji to možná jako chorobu, ale prostě mi přišlo, že všechny trpí nějakou exotickou chorobou, která jim zatemnila mozek. Asi krutá slova, ale já si prostě nedovedu představit, že bych jednala jako ony.
     Každý příběh začíná jako krásná pohádka, bez rozdílu věku najdou všechny ženy lásku na "celý" život. S muži svého života se seznámí na dovolené v zahraničí nebo při práci v zahraničí. Většinou jde o Egypťany. Šarmantní snědí muži v ženách vyvolají jiskru v jakémkoli věku. Jsou jejich sluncem na obloze, jejich hvězdami, jejich vysněnými láskami. Ony jsou jediné, které mohou a budou navždy milovat.

     Jeden příběh se malinko vymyká v tom, že žena se sama přidala k Islámu. Prožívala těžké období a v tu chvíli našla útěchu v "jiné" víře. Ostatním se prostě zamotala hlava a jejich úsudek selhal. Láska oslepila všechno, co bylo na první pohled patrné a jasné. Nedbaly ničích rad a šly svému štěstí naproti.
     Tyto příběhy jsou nepochopitelné. Samozřejmě nemůžeme vědět a ani soudit. Pochybuji však, že já bych se nechala takto zbláznit. Varovných signálů totiž bylo dost. Některé ženy je přehlížely, jiné je ani neviděly. Nejsmutnější z příběhů byly ty, ve kterých se objevovaly děti. Šťastné to ženy, které tak daleko nedošly. 
     Nebudu vám popisovat každý příběh zvlášť, tohle si prostě musíte přečíst. I pro vás to bude nepochopitelné, smutné a zarážející. Až pozdě si některé z nich uvědomí, že jejich osud už je nevratný. Vítězkami se dají považovat ty ženy, které nepočaly s jejich dobrým mužem dítě. Protože osudy těch ostatních, které s nimi založily rodinu, jsou zpečetěny na hodně dlouho a bůh ví, jestli ne na vždy. 
     Tato malá útlá knížečka v sobě skrývá mnoho. Přijde velká láska, která ošklivým způsobem vyprchá a přichází utrpení. Nemohla jsem pochopit ani jednu z nich, snažila jsem se, ale nešlo to. Pochopila jsem je až ve chvíli, kdy musely zůstat kvůli svým dětem. Pak už totiž bylo pozdě kát se nad svým rozhodnutím a hloupostí. Bylo pozdě úplně na všechno.
     Zarážející také na této knize je, jak se k určitým situacím stavěly ambasády a i pomoc právníků byla velmi zarážející. Takovou bezmoc, neochotu a potupu. To si ani nedovedeme představit. Žena v těchto zemích nemá právo vůbec na nic a ve většině případech je ji předhazováno, že si za svou situaci, se kterou teď potřebuje nutně pomoct, si může jen a jen sama. Věděla přece do čeho jde. Věděla nebo nechtěla vědět? 
     Tato kniha by se měla stát povinnou četbou na všech školách. Četla jsem už několik podobných knih a všechny měly podobný a krutý osud. Eva Urbaníková projevila velkou sílu v sobě, dokonce i pochopení a podařilo se jí vytvořit skvělou  a čtivou knihu plnou vyprávění o velké lásce. Všechny ženy byly na začátku vztahu tou dokonalou, pokud chcete vědět, co a jak se s nimi dál stalo, pak si knihu přečtěte. Tato kniha je pro mě nejvíce šokující, neuvěřitelnou a mysl ovlivňující knihou, jakou jsem kdy četla. Je to hlavně tím, že je to skutečnost. Dala mi mnohem víc, než špičkový thriller. Toto byl totiž takový malý psychický teror. A slovo malý používám nerada.

...Můj dojem...
Vytočenost, naštvanost, nechápavost, absurdita. Asi tak. 
Jsem té knihy tak plná, že ještě týden po přečtení na ni stále myslím a neustále ji s někým probírám. Zamýšlím se nad tím, proč? Ztracené si svůj název zaslouží. Nemůže být více výstižný. Pokud vás zajímají skutečná a živá témata, pak si knihu rozhodně přečtěte. Mnozí z nás ve svém okolí mají přítelkyně, kamarádky a jiné ženy, které mají podobnou zkušenost nebo možná dokonce i šťastný život vedle muslima. Přeji jim to. Můj alarm sice bliká jako splašený, ale opravdu jim přeji štěstí. Nerada bych se touto recenzí některé z nich dotkla. Třeba se mezi nimi najdou dobří muži...třeba. Ale to, jak se většina z nich chová ke svým ženám, to nikdy nepochopím a nebudu akceptovat. 
     Opravdu velmi silné příběhy, které vaše smysly totálně napruží. Ztracené - smutné, ale i tak doufám, že plné naděje. Ty ženy jsou skutečné a já jim přeji naději a stálou víru. Eva Urbaníková mě touto knihou prostě dostala.

...Eva Urbaníková...
* 3.3.1976Pseudonymy: Evita
V osemnástich rokoch odišla z rodnej Žiliny na vysokú školu do Bratislavy a tam aj ostala. Celý profesionálny život sa venuje žurnalistike, začala ako moderátorka v Rock FM rádiu, potom spolu s Julom Viršíkom tri roky vysielala rannú šou v rádiu Koliba, neskôr OKEY. Sedem rokov pôsobila v mesačníku EVA, posledné tri roky ako vedúca publicistiky. V televízii moderovala programy Chilli a Ľudia na jednotku, od jesene 2008 účinkuje v relácii 7edem, s.r.o. Momentálne sa venuje vydavateľstvu Evitapress, ktoré založila v roku 2007. Žije v Bratislave, má dcérku Lindu a syna Filipa.



19 komentářů:

  1. Na tuhle recenzi čekám od rána :) knížku si seženu, i když předem vím, jak mě vytočí, ale toto téma je zajímavé. Třeba se mi podaří aspoň zjistit důvod, proč se někdo vdá do tak odlišné kultury, i když musí minimálně tušit, co přijde. Že to pochopím, s tím nepočítám. Těch varování je přece tolik, že nikdo s normálním pudem sebezáchovy do něčeho takového nemůže jít...
    Kateřina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kniha ti opravdu rozvíří veškeré emoce. Opravdu hodně silné příběhy :-(

      Vymazat
  2. Míšo, moc pěkná recenze, po knize se určitě kouknu :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Každopádně si ji musím přečíst, téma je opravdu ožehavé. Pěkná recenze, Míšo, je vidět, že čtení s tebou zamávalo.

    OdpovědětVymazat
  4. Ožehavé téma. Seženu a přečtu.

    OdpovědětVymazat
  5. Super recenze!!! Je to pravda, je to nepochopitelné a přesto se to děje... Musim si knihu přečíst. :-D

    OdpovědětVymazat
  6. Musím říct, že znám i dobré muže, prastrejdu a prabratránka dá li se to tak říct :) Přijdou mi vcelku i normální vzhledem k tomu, že to náboženství tak nehrotí :) Jsou téměř jako my .....Nicméně úžasná recenze

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, ano, věřím tomu, že jsou tu i výjimky, ale stále mi přijde, že by měl být člověk ostražitý. Asi to teď u mě způsobila i tato kniha.

      Vymazat
  7. Skvělá recenze, jak už jsem psala k měsíčnímu shrnutí - na tuto knihu jsi mě rozhodně nalákala, takže děkuji :) Hezký den :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já děkuji, mělo by si to přečíst více žen. Je to síla...

      Vymazat
  8. Moc pekna recenze na zajimavou knihu :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, měla to pro mě být oddechovka, ale abych pravdu řekla, tak jsem to nerozdýchala ještě ani teď.

      Vymazat
  9. Já knihu četla až teď a musím říct,že už dlouhou mnou žádná kniha tak nezacloumala,jestli někdy vůbec...Většinu příběhů jsem probrecela a ani teď s odstupem se mi ji pořád nedaří dostat z hlavy. Měla by to být povinná četba před dovolenýma!

    OdpovědětVymazat
  10. Já knihu četla až teď a musím říct,že už dlouhou mnou žádná kniha tak nezacloumala,jestli někdy vůbec...Většinu příběhů jsem probrecela a ani teď s odstupem se mi ji pořád nedaří dostat z hlavy. Měla by to být povinná četba před dovolenýma!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprosto s tebou souhlasím, Sabčo. Se mnou to také zamávalo :-(

      Vymazat

Děkuji za tvůj komentář :-)

Autorská práva

Vyhrazuji si plné právo na své osobní a soukromé myšlenky, hodnocení a celkový popis knihy. Kopírování vlastního textu je zakázáno. Použité obrázky obálek knih pocházejí buď ze serveru goodreads.com, bux.cz nebo databazeknih.cz. Pokud u fotek není uveden zdroj, pak jsou mou vlastní tvorbou. Použité úryvky či citace z knih, jsou vždy označené kurzívou a jsou ohraničeny uvozovkami, nevyhrazuji si na ně tedy žádná práva. Ta, podle zákona, náleží autorům knih.

© Knižní deníček. Úpravu šablony provedla Lucy Lillianne. Titulní obrázek vytvořila Knižní deníček. Optimalizováno pro Firefox.
[