RECENZE: Němý křik (Případy Kim Stoneové) - Angela Marsons

13.6.16
Pohřbené tajemství, 
které nemělo nikdy spatřit 
světlo světa.
Jen pět lidí zná toto tajemství
...
tíží je, trápí a možná je jednou
...
 zabije...
  • název: Němý křik
  • série: Případy Kim Stoneové
  • autor: Angela Marsons
  • žánr: literatura světová, krimi, detektivky
  • nakladatelství: Knižní klub
  • rok vydání: 06/2016
  • počet stran: 336
Zdroj
...Anotace...
     Ani ta nejtemnější tajemství nezůstanou pohřbená navždy…
Pět postav stojí u mělkého hrobu. Jeden po druhém se vystřídali při jeho kopání. Jáma pro dospělého by zabrala víc času. Zmařili nevinný život, ale uzavřeli smlouvu a zpečetili ji krví.
     Po letech se středoanglické Black Country ocitá v šoku – nejprve je nalezena brutálně zabitá ředitelka místní chlapecké školy, následuje objev lidských ostatků u bývalého dětského domova. A další hrůzné zločiny…
     Detektiv inspektor Kim Stoneová si záhy uvědomí, že hledá zvrácenou osobu, jejíž vražedná pouť trvá už pár desetiletí. Že je třeba ji dopadnout, než znovu udeří. A že nezbývá než se co nejdřív vyrovnat s vlastními démony z minulosti. Protože jinak by už mohlo být příliš pozdě.

     „Ohromující!“ Mail on Sunday. Déle než měsíc vévodil Němý křik žebříčku bestsellerů britského Amazonu, na něm (i na americkém Amazonu) byl pátou nejprodávanější knihou roku 2015. Tento úspěch rázem katapultoval Angelu Marsonsovou mezi nejčtenější autory krimi v současnosti. (Další případ Kim Stoneové připravujeme k vydání ještě letos.)

...Recenze...
     Kim Stoneová, další eso mezi vyšetřovateli. Kim je velmi zvláštní osoba. Je poznamená svým ne příliš šťastným dětstvím. Jako malá nedokázala zabránit jedné osobní tragédii, její matka schizofrenička je zavřená v ústavu pro duševně choré, jako dítě několik měsíců pendlovala z ústavu pro opuštěné děti a pěstounskými rodinami. Nikdy neměla stálý a milovaný domov. Ona sama asi nebyla nikdy doopravdy milována. Možná jednou jedinkrát a jak to tak bývá, nemohla se radovat dlouho...
    Kim je přivolána k vraždě ředitelky místní chlapecké školy. Všem je jasné, že příčinou smrti je utopení, nikoli však samovolné. Jde o vraždu. Její svérázný přístup i její impulsivní a svým způsobem nepřístupná povaha z ní dělá osobu jak uznávanou a respektovanou, tak odsuzovanou a nesnášenlivou. Její tým vyšetřovatelů ovšem Kim respektuje a plně ji důvěřuje. Kim je jako honicí pes, který jakmile zavětří stopu, nepustí ji a je odhodlána najít pachatele za každou cenu. Chytrost a intuice jí je velkou oporou, samozřejmě včetně jejího týmu. 
     Krátce po první vraždě je ovšem přivolána hned k další. Tentokrát jde o muže, který je nalezen s podříznutým hrdlem. Rozhodně opět nemůže jít o náhodu. Ačkoli se zdá, že případy spolu nemohou nijak souviset, vyšetřovací tým společně s Kim přijdou na malinkou spojitost. Obě osoby se znaly, kdysi působily na stejném pracovišti a tím byl dětský domov pro dívky, který před časem vyhořel. Možná je to jen malé pojítko, může jít jen o náhodu. Ale o těch víme, že neexistují. Dalším potvrzovacím želízkem v ohni je fakt, že místo v blízkém okolí bývalého dětského domova je v plánu prozkoumávat k archeologickým nálezům. Jenže pár osob je striktně proti tomu.
Profesorovi, který by měl výzkum provádět je vyhrožováno nemilým a celkem odrazujícím způsobem. A tak Kim zavětří spojitost největší. Přibývá další mrtvola, i když u této bohužel nemohou najít spojitost, protože byla dříve, než se k ní vyšetřovací tým dostal zpopelněna a vše nasvědčovalo přirozené smrti. To je ovšem otázka...
     Pět osob, které se znaly, které společně působily v dětském domově. Osoby, které spojovalo možná nějaké tajemství a proto je jeden po druhém kdosi likviduje. 
Zdroj
     Výzkum na pozemcích je schválen, Kim však nemá zájem o nějaké archeologické vykopávky a proto ještě dříve, než získá povolení, rozhodne o prozkoumání pozemku speciálním přístorejm, který objeví po několika minutách v půdě zvláštní anomálii. První anomálii. Sama Kim se na vlastní riziko pouští do kopání a za nedlouho se jim naskýtá pohled na kosterní ostatky... Kim se nemýlila. A nebude se mýlit ani po druhé, ba ani po třetí... Ostatky patří třem nezletilým dívkám...
    Jelikož se bývalí zaměstnanci pomalu ztrácí téměř před očima, pátrá Kim se svým týme po chovankách domova, aby případné informace zjistila z jiných zdrojů. Někdo něco ví! Pro Kim je případ natolik osobní a závažný, že se nenechá zastavit ničím a nikým. Možná šlo o problémová děvčata, avšak pořád šlo téměř o děti. Ona sama si takovým dětstvím prošla a ona se postará o to, aby byl vrah dopaden a spravedlivě potrestán. Nejraději by mu ovšem uštědřila vlastní tvrdý políček za to, jak obzvláště ohavným způsobem dívky zavraždil. 
     Jak se Kim vyrovná se svými vlastními osobními démony, které tento případ náhle otevřel. Zjitřil její staré rány. Proč jednou za měsíc odchází na určité místo a po telefonu zjišťuje informace, zda určitá osoba je stále na svém místě pod zámkem. A proč pravidelně navštěvuje jeden malý hrob? Podaří se jí vyřešit tento zamotaný případ a dopadnout vraha? Nechte se překvapit. Já vám zaručuji, že sáhnout po této skvělé knize je opravdu sázka na jistotu a dobré čtení! 

...Můj dojem...
     Skvělá detektivka zasazena do perfektního prostředí. Není nic lepšího a hrůzu nahánějícího než starý opuštěný ústav s nevalnou pověstí. Tajuplné místo i okolí, to této detektivce propůjčovalo neskutečný vítr do plachet. Do toho skvělá a chytrá detektivka, která sama řeší svůj osobní život po svém a sama má svoji nepříjemnou minulost. Ano, je to staré a dobré klišé. Ale všem detektivům to rázem přidá na oblíbenosti. Nehledě na zvláštní a možná i tak trošku vyšinuté vedlejší postavy. 
     Angela nám připravila celkem krátké kapitoly rozdělené na samotné dějové vyprávění a občasné skoky do vrahova myšlení. Což bylo opravdu působivé. Vše bylo servírováno v náhodných a nečekaných dávkách. Číst tyto myšlenky bylo opravdu zajímavé, sami jste si mohli udělat obrázek o mentalitě pachatele.
     Kniha se četla velmi dobře, byla svým způsobem stručná a výstižná, žádné zbytečné pasáže a vyprávění. Prostě jen to podstatné. O to lépe také četla. Protože vás hnala stále kupředu. Autorka vás neustále drží v napětí od začátku až do samého konce a proplétá každý případ tak mistrně, že vám zamotá hlavu. Za konec knihy obrovský palec nahoru. Protože, když už jsem si konečně myslela, že všechno vím, tak jsem zjistila, že jsem vůbec nevěnovala patřičnou pozornost vedlejším náznakům a detailům. Tím pádem jsem byla neuvěřitelně překvapena, že konec, který podle mě už nastal, vlastně ještě koncem není. A to se mi opravdu líbilo. Opravdu velmi překvapivé rozuzlení. Příběh drnkající na vaše smysli i nervy. I přesto, že nejde o nějaký ukrutný krvák, má toto detektivka velké grády a to právě kvůli psychologickému podtextu. 
     Já Němý křik s čistým svědomím doporučuji a opravdu se velmi těším na další díly série s touto neoblomnou detektivkou. Kim Stoneová u mě boduje na všech metách!

Za poskytnutí elektronické verze knihy děkuji Knižnímu klubu a jeho e-shopu bux.cz

Knihu v pevné vazbě můžete koupit za skvělou cenu ZDE
K prodeji je také e-kniha ZDE
Ukázka audioknihy - ZDE
...Angela Marsons...
Angela Marsonsová se narodila v Black Country, průmyslové oblasti ve střední Anglii, která prý svou bezútěšností inspirovala J. R. R. Tolkiena k vytvoření Mordoru z Pána prstenů. Napsala a vlastním nákladem vydala dva společenské romány (My Name Is, The Middle Child), poté se začala věnovat kriminálnímu žánru. První dva případy Kim Stoneové, vydané v Británii v roce 2015 (druhý z nich chystáme pro české čtenáře ještě v tomto roce), zaznamenaly fenomenální úspěch: prodeje přes milion výtisků, umístění na předních příčkách žebříčků bestsellerů i nabídku k pokračování – Angela, která se rázem stala jednou z nejčtenějších autorek krimi v současnosti, přislíbila dalších šest dílů série. 
Angela žije v Black Country se svou partnerkou, labradorem a upovídaným papouškem.

12 komentářů:

  1. Knížka vypadá moc dobře. Děsivá detektivka z ústavu, to je něco pro mě.
    Pěkná recenze!

    http://fandombeforebloodcz.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne, že by se to celé v ústavu odehrávalo, ale neustále se to okolo motá. Obzvláště je tam kladen důraz na postavy, které v tom ústavu byly. Ale to bohatě stačilo, aby to mělo ten tajuplný psychicky náboj;-)

      Vymazat
  2. Tak to vypadá velice slibně ! Krásná recenze, úplně si mě navnadila :)
    bilbovy-knihy.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, kniha sóji určitě za přečtení :-)

      Vymazat
  3. Skvělá recenze, Míšo. Moc jsi mě potěšila sdělením, že autorka se vyhýbá zbytečným popisům a uvádí jen to podstatné. Přesně takové knihy mám totiž ráda. Po knížce jsem pokukovala už v různých článcích o knihách vycházejících v červnu, zaujala mě, ale po Tvojí recenzi jsem si téměř jistá, že bude moje :) Díky a měj se krásně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také to mám rada, hlavně žádné zbytečné bláboly. A přesně toho se autorka vyvarovala. Rozhodně pripiš na seznam a já doufám, že nebudeš zklamaná:-)

      Vymazat
  4. Skvělá recenze, Míšo :) Knížku si budu muset pořídit, miluju prostředí ústavů a tu pochmurnou atmosféru. A tvoje recenze je fakt dobře lákací :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Šárko, jsem ráda,ze se kniha ubírala tímto směrem k mé absolutní spokojenosti. :-)

      Vymazat
  5. uaaaa uz jsem po ni koukala, ale ted ji POTREBUJU!! fajn recenze :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Skvělá recenze! :)
    Opravdu jsi mě nalákala, takže se po knize budu muset podívat! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, díky. Pokud máš ráda krimi s prvky thrilleru. A k tomu s tajuplným podtextem duševně chorých lidí, pak je to pravá volba.

      Vymazat

Děkuji za tvůj komentík :-)

Autorská práva

Vyhrazuji si plné právo na své osobní a soukromé myšlenky, hodnocení a celkový popis knihy. Kopírování vlastního textu je zakázáno. Použité obrázky obálek knih pocházejí buď ze serveru goodreads.com, bux.cz nebo databazeknih.cz. Pokud u fotek není uveden zdroj, pak jsou mou vlastní tvorbou. Použité úryvky či citace z knih, jsou vždy označené kurzívou a jsou ohraničeny uvozovkami, nevyhrazuji si na ně tedy žádná práva. Ta, podle zákona, náleží autorům knih.

© Knižní deníček. Úpravu šablony provedla Lucy Lillianne. Titulní obrázek vytvořila Knižní deníček. Optimalizováno pro Firefox.
[