RECENZE: Podivná holka - Jenny Blackhurst

Podivná a ještě podivnější holka

Info o knize:

• název: Podivná holka
• orig. název: The Foster Child
• autor: Jenny Blackhurst
• žánr: lit. světová, thrillery
• nakladatelství: Domino
• rok vydání: 02/2019
• počet stran: 408

     Britská autorka Jenny Blackhurst u nás debutovala knihou Ztichlý dům, kterou čtenáři hodnotili jako velmi zdařilou. Ohlasy na její druhou knihu Podivná holka jsou ještě o něco lepší a není se čemu divit!

     Podivná holka se na první pohled jeví nenápadně a přitom velmi tajuplně. Za velmi krátkou dobu pak zjistíte, že je opravdu a skutečně velmi tajuplná. Autorka svůj příběh staví na lehké nadpřirozenosti s dokonalým zachováním thrillerových prvků. Čtení této knihy je skvělým zážitkem pro všechny!

     Náš příběh začíná lehkým seznámením s jednou z hlavních hrdinek Imogen Reidovou, dětskou psycholožkou, která se stěhuje do rodného městečka. Sama Imogen je celkem komplikovanou osobností příběhu. Důvodů je mnoho: dětství, návrat do rodného domu, který je opředen špatnými vzpomínkami, její momentální rodinná situace a manželova touha po dítěti a v poslední řadě je tu také “ten” důvod, proč opustila bývalé zaměstnání a vrací se zpět tam, kam se nikdy vracet nechtěla. V den příjezdu je svědkem podivné nehody, která naštěstí dopadla dobře. Tam také poprvé poznává jedenáctiletou dívenku Ellie. Ta je považována v tomto městečku za podivínku a exota. Proč vlastně? Na první pohled je Ellie plachá a milá dívka a Imogen nechápe proč je všemi tolik osočována a obviňována. Ellie ji připomíná sebe samu. Nechtěnou…

     Ellie na první pohled vypadá jako obyčejná holka, jenže z obyčejné se stalo “podivná”. Ellie žije u pěstounů, protože při nešťastné nehodě přišla o rodiče i mladšího brášku. Ona jediná přežila devastující požár jejich rodinného domu. Od té doby pendluje od jedné rodiny ke druhé. Její případ dostává na starosti právě Imogen, která se k dívce nezdravě upne. Ellie tím získává spojence a konečně snad i jedinou blízkou osobu, která jí věří. Imogen tím získává jen jedno – potíže!

Recenze psána pro portál Chrudimka.cz - pokračovat ve čtení můžete =>ZDE<=

RECENZE: Nenalezená - Remigiusz Mróz

Kdybych ji požádal o ruku jen o něco dřív, nikdy by se to nestalo

Info o knize:

• název: Nenalezená
• orig. název: Nieodnaleziona
• autor: Remigiusz Mróz
• žánr: literatura světová, thrillery
• nakladatelství: Domino
• rok vydání: 09/2018
• počet stran: 325

   Novinka polského spisovatele Remigiusze Mróze dozajista vezme dech hned po prvních pár stránkách. První kapitola Nenalezené se vám vkrade plnou silou pod kůži, zadrhne se a už vás nepustí. Jen málokterá kniha začíná s takovou parou jako právě tato. Drsně, krutě a brutálně. Mróz si vás v mžiku chytí na udičku a jako zkušený “rybář” bude s trpělivostí napínat vlasec a pohrávat si s vámi.

“Kdybych ji požádal o ruku jen chvíli dřív, nikdy by se to nestalo. Nikdo by nás nenapadl. Já bych neskončil v nemocnici a ona by navždy nezmizela z mého života.”

   Hlavní hrdina knihy Damian Werner započne své vyprávění právě tam, kde jeho život téměř skončil, na břehu řeky Mlynóvky, kde požádal svoji přítelkyni Ewu o ruku. Znali se od malička, vyrůstali spolu, chodili spolu do školy… Svůj život přizpůsobovali jeden druhému. Zasnoubení bylo logické vyústění jejich vztahu. Damian ovšem nikdy nepřestane přemýšlet o tom, co by, kdyby… Možná by se to nestalo, kdyby Ewu požádal o ruku dříve nebo později nebo úplně na jiném místě. Možná… Nejšťastnější den jejich života se změnil v peklo a tragédii. Místo toho, aby si vychutnávali štěstí z překrásné chvilky, bylo jim rozbito na miliony kousíčků třemi neznámými muži na jejichž tváře Damian nikdy nezapomene. Nezapomene ani na bolestivý výraz nebohé Ewy těsně před tím, než upadl do bezvědomí. 

   Ani deset let poté se Werner docela nesmířil s celou věcí. Když se tenkrát probral v nemocnici a dozvěděl se, že se po Ewě slehla zem nechápal už vůbec nic. Nebylo nalezeno ani její tělo, nikdo nic neviděl, nikdo nic neslyšel, po útočnících žádná stopa. Od té doby se Werner pohybuje jakoby v bublině. Občas utopí svůj žal v alkoholu, občas se sejde se svým přítelem. Jediným, který mu od té příšerné události zbyl a kterého snese. A právě on přijde s tou prapodivnou novinkou. Někdo dal na sociální sít fotografii dívky, která se velmi nápadně podobá právě Ewě. Někdo ji hledá. A ten někdo není sám…

Recenze psána pro portál Chrudimka.cz

=> pokračovat ve čtení můžete ZDE <=

Zdroj: Chrudimka.cz

HODNOCENÍ: 60%

RECENZE: Čtvrtá opice - J.D. Barker

Vraždy podle moudrých opic

Info o knize:

• název: Čtvrtá opice
• série: Sam Porter #1
• autor: J. D. Barker
• žánr: thrillery, světová literatura, krimi, detektivní
• nakladatelství: Domino
• rok vydání: 10/2018
• počet stran: 447

zdroj: Chrudimka.cz

Už jste si v knihkupectvích všimli opičáka? Ne? No pak to musíte okamžitě napravit! Čtvrtá opice je nový thriller, respektive první díl nové série, která má potenciálu na rozdávání a to nejen díky svému neotřelému modus operandi. 

Nejprve se seznamte se Samem Porterem, detektivem, který už pět let pronásleduje zabijáka, který vraždí s jasným motivem a s celkem unikátním smyslem pro detail. Do příběhu se vrháme hbitě a po hlavě a než se stačíme rozkoukat, sbíráme v příběhu, uši, oči a jazyky. Morbidní? Zvrácené? Ano! Sam pracuje na případu, který se absolutně vymyká všem ostatním. Případ dostal název Opičí vrah. Proč? Protože náš důmyslný zabiják si své oběti vybírá a zabíjí ve “smyslu”, možná i beze smyslu, tří opic, jejichž původ je datován již někdy do 8. století. Zpopularizovány byly až v 17. století díky řežbě, kterou můžete vidět v japonské šintoistické svatyni Nikkó Tóšógú. My je známe hlavně díky malým soškám pro štěstí nebo díky emotikonům při psaní zpráv na sociálních sítí. Víme ovšem co skutečně znamenají? Jedna opička si zakrývá uši, druhá si zakrývá oči a třetí si zakrývá pusu. Neslyším, nevidím, nemluvím? Tak nějak, jen je třeba k tomu ještě dodat: Neslyším zlo, nevidím zlo, nemluvím zlo! Kikazaru, Mizaru, Iwazaru… Víte také, že je i čtvrtá opička? Tak teď už to víte s naprostou jistotou a tato poslední opička, která bývá znázorňována jen zřídka se jmenuje Šizaru a je často znázorňována se skříženýma rukama, zakrývající si břicho či genitálie. Její smysl se nese v duchu – NEČINÍM ZLO!

Asi nebude těžké teď uhodnout, čím jsou tyto opičky pro vraha tak inspirativní. Pro vraha, který je perfekcionista s dokonalým smyslem pro detail. Opičák, si totiž své oběti vybírá velmi důmyslně a pečlivě. Zaměří se na osobu, která nesplňuje kritéria opiček. Ovšem, jemu samotnému nic neudělá, vybere si za oběť osobu jemu blízkou, která s tím vším “zlem” nemá nic společného. Policii nechává dostatek důkazů k objeveným nekalostem a také za sebou nechává spoustu balíčků v bílém papíře svázanými černým provázkem. Je téměř jasné, co balíčky obsahují. Čtvrtou opičku pak nahrazují samotné oběti zbavené jistých částí…

Recenze psána pro portál Chrudimka.cz 

=>POKRAČUJ VE ČTENÍ ZDE<=

HODNOCENÍ: 95%

Anotace knihy:

Je perfekcionalista, je neuchopitelný, je psychopat. Přezdívá se mu Opičí vrah. Je to zabiják s pokřiveným viděním světa a s absolutní absencí soucitu.
Detektiv Sam Porter ho pronásleduje dlouhých pět let a po celou tu dobu od něj dostává balíčky s děsivým obsahem. Každá doručená zásilka obsahuje část těla zavražděné oběti.
Teď ale došlo k významnému zvratu v pátrání: Porterovi se dostal do ruky vrahův deník. Podaří se mu z šílencových zápisků vydedukovat jeho osobnost? Dokáže rozklíčovat motivy jeho jednání? Pokud uspěje, mohl by dosáhnout něčeho donedávna nepředstavitelného – totiž najít příští Opičákovu oběť dřív, než bude pozdě.