RECENZE: Dívka s jahodami - Lisa Stromme

"Johann je obyčejná venkovská dívka, která se stane součástí velmi zajímavého a strhujícího příběhu.

Je svědkem vzniku jednoho z nejznámějších obrazů německého malíře E. Muncha.

Je svědkem zrodu a zániku, je strážkyní velkého a smyslného tajemství."

• název: Dívka s jahodami
• orig. název: The Strawberry Girl
• autor: Lisa Stromme
• žánr: Literatura světová, román, umění
• rok vydání: 09/2016
• nakladatelství: Omega 
• počet stran: 332

...Anotace...     

     Je léto roku 1893 a norská rybářská vesnice Åsgårdstrand se připravuje na příjezd známého umělce a bohéma z města. Místní dívka Johanne Lien pro něj sbírá jahody a bosá pózuje pro malíře jako „Jahodová dívka“.

     Johanne je služebnou v zámožné rodině Ihlenů. Jejich svéhlavá dcera Tullik má zájem o kontroverzního malíře Edvarda Muncha, a tak si z Johanne udělá prostředníka mezi ní a Munchem. Johanne je vtažena do syrových emocí malířových děl i do tajné lásky mezi Tulik a Munchem. Ale když je požádána, aby skrývala víc než jen toto tajemství, Johanne se musí rozhodnout, zda riskovat…

     Lisa Stromme předkládá příběh o bouřlivém milostném vztahu, který Muncha inspiroval k vytvoření jednoho z nejslavnějších obrazů všech dob. Okouzlující příběh o nevinnosti, umění a touze.

...Recenze...     

Dívka s jahodami

     Dívka s jahodami, krásný až poetický název knihy od Lisy Stromme. Co se však ukrývá pod rudou jahodovou pokličkou? Touha, smyslnost, chtíč, žárlivost ... a barvy všeho světa.

     Každá kapitola začíná jednou smyslnou barvou nebo jiným názvoslovím týkajícím se kompozice a barev. Velmi originální řekla bych. Tyto názvy jsou doplněny o kratičký text k danému pojmu, které jsou vyňaty z publikace od J.W. von Goetheho - Teorie barev.

     Naše Dívka s jahodami má jméno. Jmenuje se Johann a je to obyčejná venkovská dívka, která se živí sběrem sezónního ovoce. Žije se svými rodič a bratrem u norského pobřeží ve vesničce Åsgårdstrand. Vždy začátkem jara její rodina uvolňuje svůj rodinný skromný domek k dispozici jedné rodině známého umělce. V této vesnici je to tak zvykem. Sjíždějí se sem mnozí známí i neznámí umělci  (malíři) na sezónu, aby zde mohli relaxovat, čerpat inspiraci a tvořit. Místní příroda fjord i obloha tu mají neuvěřitelnou barvu a sílu. Johannin domek si pronajímá rodina Herr Heyerdahla. Herr Heyerdahl je jedním ze známých norských malířů. V době, kdy se náš příběh odehrává, tedy v roce 1893 je Norsko plné začínajících i stálý malířů, dobrých i špatných a pak ještě uznávaných a neuznávaných. A teď tedy k samotnému názvu Dívka s jahodami, jak vlastně vznikl? Jednoduše, herr Heyerdahl jednou Johann namaloval, od té doby se její matka pyšní tím, že hostí váženého hosta, který namaloval její dceru a třeba ji jednou namaluje znovu...

     Ovšem podstata celého příběhu je jiná, ale naše Dívka s jahodami v něm hraje velmi důležitou roli.

Hlas, letní noci

Sama Johan je vášnivou obdivovatelkou umění. Sama ráda maluje a dá se říci, že má i talent. Její matka to ovšem nerada vidí. Johan to táhne od jejich domu trošku opačným směrem. Směrem k jedné chatrči, kde bydlí lidmi opovrhovaný podivín jménem Edvard. Edvard Munch je také umělec, jenže jak jsem psala, jsou různi umělci a právě Edvard patří do skupiny těch neoblíbených, kritizovaných a odsuzovaných. Lidé jeho dílo považují za ztělesněné a vyjádřené šílenství. Je pravda, že popis některých děl v knize tak opravdu působil. Ale podle mého obrazy prostě jen vyjadřovaly samotného umělce a jeho pocity a není právě o tom umění? Jenže doba byla zlá, bylo těžké získat uznání a probojovat se novým stylem v již daném a zakořeněném.
   
     Johann je matkou poslána pracovat jako služka do rodiny admirála Ihlena. Ač se Johann nerada vzdává své volnosti jako sběračky ovoce, musí být matce po vůli. Její dny v této rodině jsou těžké co se práce týká. Nikdy by však netušila, že tu najde i přítelkyni. Nejmladší dceru adrmirála, Tullik. Tullik je zvláštní rozverné a umíněné stvoření. Její rudé vlasy a krása ohromuje nejen Johann, ale i Munche, který si Tullik všimne na jednou plese. Povídalo se, že snad měl mít Edvard něco s její nejstarší sestrou Milly. Ale kolik je na tom pravdy?

Výkřik

     Pod rukama nám rozkvétá květ rudé růže. Nádherné, voňavé, slastné, ale nebezpečné. Johann je svědkem zrodu vášnivé lásky nebo možná spíše touhy a chtíče? Je svojí přítelkyni oporou a kryje jí záda při schůzkách s odvrženým malířem. Je Edvardova láska opravdová nebo je Tullik jen jeho záchranným lanem? Je mu inspirací, touží po ní? Je to skutčné? Koho vlastně Edvard vyobrazuje na svých plátnech, ji nebo její sestru...

     Sama Johan řeší v tomto příběhu i svůj vlastní osud, první lásku, rodinu a první opravdové přátelství a zradu. Jak bude tento příběh pokračovat? Bude moci Tullik následovat svoje zblázněné srdce nebo propadne do propasti šílenství, které z tohoto vyprávění přímo čiší?

     Kniha má pojednávat o zrodu jednoho z neslavnějších obrazů - Výkřik. A je tomu skutečně tak. Možná si říkáte co má právě tento obraz společného s romancí? Víte, když jsem ho viděla poprvé, také jsem si říkala, proč zrovna tento. Ale po přečtení knihy to naprosto chápu a už na něj pohlížím úplně jinak. S respektem a s bolestí v srdci.

     Dívka s jahodami je velmi zvláštní kniha, můj názor na ní byl do poloviny čtení v celku vlahý, ale pak příběh získal spád a důležitou pointu a všechny rozpaky se rozplynuly. Ano přiznávám, není to přesně můj šálek kávy, ale čtení jsem si i tak užila. Mělo to svoje zvláštní až šílené kouzlo. Číst o umění, o barvách o myšlenkách a střídajících se pocitech umělce. Opět se utvrzuji v tom, že všichni dobří a dříve nepochopení umělci jsou prostě divní, jsou podivínští a možná i trošku šílení. Ale jsou to průkopníci dobrého řemesla, které se možná s pochopení nesetkávalo tehdy, ale v pozdější době ano. Podívejte se třeba na díla S. Dalího. Ten byl jednoznačně bláznivý podivín, ale dnes? Dnes jsou jeho díla velmi drahým uměním a dokonce i styl jeho života je obdivován. Tak je tomu i u Edvarda Muncha. Podobný styl života, podobný osud a ve výsledku životní úspěch.

...Můj dojem...
     Abych pravdu řekla, vůbec jsem nevěděla, jak se s touto recenzí poperu a najednou je na světe. :-)
Dívka s jahodami je zvláštní příběh o nenaplněné lásce a vášni k umění, která přehluší všechno. Je to o bláznovství a bizarnosti jednoho člověka, který je unášen na své vlastní vlně, vidině a snu. Příběh v sobě skrývá sílu touhy. Ale jaké vlastně, to je na dlouhé povídání. Konec celého příběhu mě dost překvapil a s velkou chutí jsem si užila i doslov samotné autorky.
     Knihu s čistým svědomím doporučuji a to nejen milovníkům umění, ale i čtenářům, kteří mají rádi příběhy s pohnutým osudem a také knihy inspirované osobnostmi. Není to sice autobiografie nebo samotný životopis, ale rovněž byste v této knize našli mnoho.

Za poskytnutí této knihy k recenzi velice děkuji nakladatelství 

OMEGA a KNIHY DOBROVSKÝ

Knihu zakoupíte ZDE nebo ZDE.