RECENZE: Oběšení psi - Jens Henrik Jensen

15.5.16



Tulák a jeho bílý pes.
Vysoká politika, tajná policie a jedna velká korupce.
Velká tajemství, která není možné tak snadno odhalit.
Takový je svět Jense Henrika Jensena!
  • název: Oběšení psi
  • orig. název: De hængte hunde
  • série: Niels Oxen (1.)
  • autor: Jens Henrik Jensen
  • žánr: literatura světová, detektivní, krimi
  • nakladatelství: Omega
  • rok vydání: 4. 10. 2016
  • počet stran: 411
...Anotace...
     Niels Oxen, bývalý příslušník dánské armády, nositel nejvyššího vyznamenání, je nyní bezdomovec žijící v severozápadní části Kodani. Válečný veterán sbírá vratné láhve a žije z odpadků ze supermarketů.
     V naději, že přemůže své vnitřní démony, míří bývalý člen speciálních jednotek na sever, na Jutský poloostrov, kde si zřídí tábor v lese a vede prostý život. Ale ten se brzy změní v noční můru.
Po noční návštěvě středověkého hradu na okraji lesa se stane podezřelým z vraždy jeho majitele, bývalého velvyslance a zakladatele vlivné výzkumné skupiny.
     Dánská policie a zpravodajská služba přijedou nápadně brzy a dřív než má Niels čas cokoli udělat, jsou on a neortodoxní agentka Margrethe Franck zataženi do vyšetřování série záhadných vražd, které spojuje jeden prvek: oběšení psi.

Oběšení psi vyšli v Dánsku v roce 2012, dočkali se výborné kritiky a bylo prodáno více než 20.000 kusů.

...Recenze...
Zdroj
     Tahle nenápadně a jednoduše vypadající kniha je pro mě velkým a milým překvapením. Nenápadně začínající příběh, který vyústí v nečekaně překvapivé drama plné akčnosti, korupce, drsnosti a zla.

     Nacházíme se v současné Kodani, kde se skrývá jeden záhadný muž, bezdomovec. On a jeho pes, bílý samojed s velkolepým jménem Mr. White. Kdo je ale ten tajemný zanedbaný muž? To je otázkou. Potlouká se po ulicích, skrývá se ve sklepeních a živí se z odpadků u městských restaurací.

     Tichý a uzavřený Niels Oxen. Ano, ten muž má i jméno. Není to jen obyčejný bezdomovec. I on měl jednou svůj domov a rodinu. Co ho dohnalo až sem? Niels je bývalý elitní dánský voják, který si prošel nejedním válečným peklem. Je to nejvýše vyznamenaný voják v historii Dánska. Může se pyšnit několika oceněními, medailemi a uznáními. Teď je ale z Nielse jen pouhý válečný veterán, který z nějakého důvodu žije tak, jak žije a rozhodně se se svou minulostí nehodlá nikomu chlubit. Dá se říci, že je mu to prostě úplně ukradené. Proč? Nikdo z nás, kdo si neprošel válkou, nemůže nikdy dostatečně pochopit, jak se muž, voják, s tím co zažije musí vyrovnávat. Každého to poznamená a je úplně jedno jak. I náš veterán je tedy nějak psychicky poznamenaný a jistě má své důvody k tomu, aby se skrýval před veřejností a snažil se "po svém" zapomenout.

     Nielse přepadne touha po změně a po vzoru jednoho vojáka z novinové článku se odebere z města do Roldského lesa. Zkusit si žít jen tak v přírodě. Není to snadné, ale statečně se pere s nepřízní přírody i svého vlastního osudu. Kdyby jen tušil, že ale tato změna se pro něj stane osudnou. Shodou náhod a svojí zvědavosti se připlete na místo činu, kde se odehrála vražda. I přesto, že uteče a myslí si, že je v lese dostatečně neviditelný, není to tak. Brzy bude Niels nalezen a podezírán z trestného činu.
Zdroj

     O kus dál v jiném státě někdo rozpoutává svou vlastní osobní válku, která se později přesouvá do Kodaně a i do Nielsova bezprostředního okolí. Je nalezeno několik oběšených psů, to samo o sobě je divné a dost brutální. Jenže to nejsou jen tak obyčejní psi, jsou to miláčkové velmi vlivných osob. Toto je jen začátek. Nejdříve zemře pes a pak jeho pán. 

     Proč oběšení psi? Ve Španělsku existuje jistá "tradice", když je pes dostatečně využit ke svým účelům a už není potřebný, prostě se oběsí. Záleží jen na výkonnosti a zásluhách psa jaká bude jeho smrt. Pokud si pes za svou práci zaslouží rychlou smrt bez mučení, je oběšen vysoko do korun stromů, aby jeho smrt nastala co nejrychleji. Pokud ovšem pes zklamal pánova očekávání, je oběšen tak, aby se špičkami tlapek dotýkal země a snažil se ze všech sil zapírat, aby si zachránil život. Je jasné, že tento psí boj je předem prohraný a pro psa je to ten nejdelší, nejdůležitější a poslední boj v jeho zvířecím životě. Kruté, ohavné a neuvěřitelné. 

     Dojde k několika vraždám a do té poslední se díky své zvědavosti připlétá náš nenápadný veterán. Jakmile je nalezen, předvolán k výslechu a zjistí se jeho totožnost, je tajná policie najednou velmi rychle na nohou. Na jedné straně oblastní policie na druhé Niels Oxen a za tím vším vysoká politika a tajná zpravodajská služba, která má s Nielsem Oxenem svoje vlastní plány. Šéf zpravodajské služby si je vědom toho, že takový vysloužilý a zkušený voják se jim přeci může hodit. Proto je Niels takticky vtažen do vyšetřování, ze kterého není a nebude úniku. Jak se Niels vypořádá sám se sebou, s tajnou policií, vysokou politikou a bůh ví s čím vším ještě? To se dozvíte, pokud si počkáte pár měsíců a tuto knihu si přečtete. Věřte mi, nebudete litovat, za to dávám krk! 

...Obálka knihy...

          Mě se do rukou dostal recenzní výtisk, takže paperbackové vydání. Ale to mi vůbec nevadí. Kniha se na našich pultech objeví v pevné vazbě, ale jinak bude naprosto stejná. Svojí vizáží působí velmi chladně a dostatečně výstižně. Nejprve jsem si říkala, že je hodně jednoduchá a bez fantazie, ale toto svoje zjištění beru zpět. Kniha působí typickým severským dojmem a opět se potvrzuje pravidlo, že v jednoduchosti je síla. Bílá a místy nažloutlá obálka s červenými flíčky podobným cákancům od krve, do toho oprátka... Po větším uvážení konstatuji, že to má grády a já jako milovnice severské krimi jsem absolutně spokojená a knihu s hrdostí vystavuji do své knihovničky. Takže i obálka ode mě získává plný počet hvězd 5/5. 

...Můj dojem...
     Jak už jsem psala na začátku, kniha je jedno velké překvapení. Milovníci politicko-špionážních knih, krimi, detektivek i akčnějších knih plných korupce si přijdou v tomto případě na své. Kniha mi nepřišla v žádném svém místě ani trochu nudná, ba naopak. Začíná sice pozvolna, ale o nic méně tajemně! 
     Skvělý nápad, který oceňuji snad nejvíce. Pobuda nebo chcete-li tulák, ze kterého se vyklube taková elita, to je prostě neotřepané. Ano i tady má hlavní hrdina svoje démony, bez toho by asi ani severská krimi nemohla existovat, ale já jim to nezazlívám. Je to velmi stabilní základ k tomu, aby vás hlavní hrdina oslovil a získal si vás na vaši stranu. V tomto případě ale opravdu oceňuji lehčí změnu v tom, že náš hrdina byl právě tím nenápadným pobudou. Samozřejmě alkohol a nějaká ta omamná látku tu taky zasahuje. Niels Oxen si mě získal hned na prvních stránkách, těžko říci proč nějak do detailu, ale cítila jsem z něho takovou zvláštní moc, asi to bylo tím tajemstvím kdo a co vlastně skutečně je.  
     V knize najdete akčnější místa a vlastně i občas dost sarkastický humor. Podíváte se pod pokličku psychologickým posudkům, vysoké policie i politiky, dokonce nahlédnete i do nemalého tajemství válečných zážitků. 
     Konec knihy pro mě byl překvapivý, čekala jsem jiné řešení, ale po krátkém zamyšlení mi došlo, že to dopadlo přesně tak, jak by to v našem světe jisto jistě dopadlo. Kruté, ale bohužel pravdivé. Co zmůže jeden takový obyčejný člověk proti celému světu? Nebo spíše proti nejdůležitějším figurkám na šachovnici? Troufám si říci, že v této knize jsme momentálně v pozici PAT, tedy v remíze. Oběšení psi jsou prvním dílem série s Nielsem Oxenem a já se domnívám, že se s tímto výsledkem jen tak nesmíří. Možná se na čas zase vytratí, ale brzy se opět ukáže a my budeme ještě koukat.

Za poskytnutí této knihy k recenzi velice děkuji nakladatelství 


Knihu zakoupíte ZDE nebo ZDE.


Jens Henrik Jensen se narodil 6. května 1963 v Søvind u města Horsens. V roce 1982 absolvoval střední školu Horsens Statsskole a začal studovat žurnalistiku, kterou dokončil v roce 1987. Poté působil jako sportovní novinář v deníku Vestkysten a jako šéf výroby v JydskeVestkysten, kde též zodpovídal za titulní stranu novin. V roce 1989 přesídlil do Inlandgruppe. Od roku 2001 byl redaktorem zpravodajství, o rok později se stal jeho ředitelem. Uskutečnil několik delších zahraničních cest, v letech 1987-88 navštívil Jižní Ameriku, Rusko a Balkán. Jens Henrik Jensen nyní žije na pobřeží Severního moře ve městě Esbjerg.






8 komentářů:

  1. Míšo, opět parádní recenze :-) Jsem ráda, že se ti kniha také hodně líbila :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Recenze se ti moc povedla, Míšo. Kniha vypadá velmi zajímavě, ale já si ji nejspíš nepřečtu. Můj wishlist je kilometry dlouhý, a proto musím vybírat jen ty opravdu nejlepší kousky ☺.

    Měj se moc krásně, Mimozemšťanka
    www.my-ideallife.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc, to chápu ;-)
      Seznam k nekonečný a je třeba jej pečlivě sestavit jen z výjimečných kousků :-)

      Vymazat
  3. Moc pekna recenze a kniha mne docela laka, uvidime :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, nebyla vůbec špatná, já si určitě pak pořídím i další díl. Bylo zajímavé a originální.

      Vymazat
  4. Příběh je poutavý a má všechno, co by správný příběh postrádat neměl, ale zpracování knihy je zoufalé - špatné rozdělování slov například: "nej - ela" (slabiky se učí už na prvním stupni ZŠ) "ne-je-la", chybějící zvratné "se", špatné skloňování, zdvojená slova "Policie pochopitelně musí pochopitelně stanovit priority." Škoda, takový příběh by si zasloužil lepší péči.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pravda, poslední dobou je to s překladem na pováženou. Ale za špatnou práci překladatele a korekturu nakladatelství sám autor nemůže.

      Vymazat

Děkuji za tvůj komentík :-)

Autorská práva

Vyhrazuji si plné právo na své osobní a soukromé myšlenky, hodnocení a celkový popis knihy. Kopírování vlastního textu je zakázáno. Použité obrázky obálek knih pocházejí buď ze serveru goodreads.com, bux.cz nebo databazeknih.cz. Pokud u fotek není uveden zdroj, pak jsou mou vlastní tvorbou. Použité úryvky či citace z knih, jsou vždy označené kurzívou a jsou ohraničeny uvozovkami, nevyhrazuji si na ně tedy žádná práva. Ta, podle zákona, náleží autorům knih.

© Knižní deníček. Úpravu šablony provedla Lucy Lillianne. Titulní obrázek vytvořila Knižní deníček. Optimalizováno pro Firefox.
[