RECENZE: Spálená obloha - Gilly Macmillan

19.2.16

"Knih s podobným tématem jako má Spálená obloha je na českém trhu nespočet."
"Ale ne všem se povede čtenáře opravdu chytit za srdce"

  • název: Spálená obloha
  • orig. název: Burnt Paper Sky
  • autor: Gilly Macmillan
  • žánr: Literatura světová, Dobrodružné, Thrillery
  • rok vydání: 01/2016
  • nakladatelství: Knižní klub
  • počet stran: 408
...Anotace...
     Stačí jen okamžik – a život se změní v peklo. A umí ho vykreslit nejen Gillian Flynnová... 
Rachel Jennerová zůstala na moment pozadu. Od té chvíle se její osmiletý syn Ben pohřešuje. Avšak co se vlastně onoho osudového odpoledne na jejich procházce v lese stalo? Rachel se zhroutí svět, navíc proti sobě poštve téměř celou veřejnost. Ani spolupráce s policií neprobíhá zrovna ideálně. Ubíhají minuty, hodiny, dny... neúprosně ukrajují šanci, že Ben je ještě naživu. Že se najde. A vrátí se zpět. Rachel zjistí, že nikomu nemůže věřit. Dá se však věřit Rachel? 
Sugestivní, originální psychothriller – bestseller vycházející v sedmnácti zemích – je určen všem, komu utkvěla v paměti atmosféra románů Ostré předměty a Temné kouty.

...Recenze... 
     Knih s podobnou tématikou jsem četla už několik, ale pravdou je, že ne všechny jsou natolik sugestivní, aby vás oslovily na patřičných místech. Spálená obloha je ve všech směrech tou jednou z mála, která to dokáže. Dokázala mě chytit za srdce, dokázala zaměstnat moje myšlenky dokázala si získat moji duši na celých 408 stran.
    Máte děti? Tato otázka je totiž na místě. Pokud ano, pak s jistotou mohu tvrdit, že vás osloví a to velmi. Osloví každého čtenáře, ale rodiče, toho velmi myšlenkově zaměstná. Já jako matka jsem si její čtení užívala, ačkoli toto slovní vyjádření nezní příliš lichotivě. Tento zážitek k užívání totiž není.
    Rachel je matka osmiletého Bena. Před rokem od nich odešel manžel, Benův otec a nyní si zakládá rodinu s jinou ženou, kterou miluje. Pro Rachel to nebylo nejlepší období, taktéž pro Bena. Oba se s tím vyrovnávali jak jen nejlépe to bylo možné. Rachel měla slabé chvilky, ale vždy si včas uvědomila, že je tu pro Bena a on je to nejdůležitější.

     Plynuly dny, týdny a měsíce. Dá se říci, že oba už se se svou rodinnou situací smířili a žijí si spokojeně a nikdo z nich by netušil, že rozvod a rozpad rodiny není to nejhorší, co je v jejich životě ještě potká.
     Je neděle, příjemný podzimní den láká k procházce. Rachel a Ben jsou zvyklí pravidelně vyrážet do lesa, na procházku a venčit jejich kokršpaněla jménem Skittle. Rachel je fotografka, takže si prosluněnou vycházku užívá po svém, sleduje světlo i prostor, vidí krajinu v úplně jiném rozlišení, než my ostatní. Ben bezstarostně pobíhá kolem ní a zkoumá okolní nástrahy. Oba jsou šťastní a spokojení. Povídají si a Rachel v tu chvílí ví, že sice nejsou kompletní rodina, ale jsou takhle spolu konečně šťastní.

     Položím vám otázku. Jací jste rodiče? Zaskočilo vás to? Zkuste nad tím chvilku popřemýšlet. Maličko vám upřesním oč mi jde. Vychováváte své dítě tak, že ho nespuštíte ani na vteřinu z očí a bojíte se o něj při jakékoli příležitosti? Nebo jste rodič, který je sice ostražitý, ale razí pravidlo, že je třeba se od života něco učit a zkoušet? Přiznám se, já jsem matka, která svoje dítě celkem dost hlídá a bojí se o něj. Podle mě, je to naprosto normální mateřská vlastnost. Jistě, pokud něco není nebezpečné, nechám svého syna zkoušet, co si jen zamane, ale vždy jsem v jeho blízkosti a už dopředu vyhledávám potencionální nebezpečí. Možná jsem paranoidní, ale prostě u mě ještě nenastal ten zlomový okamžik, kdy svého syna nechám napospas metodě "pokus omyl bez dozoru". Moje mamka mi říká, že se nemám tolik bát, je to těžké...On je pro mě středobodem vesmíru, on je pohon mých plic a krev co mi proudí v žilách, on je každý úder mého srdce.
     Nestydím se za svůj strach o něj, má volnosti kolik jen chce a vlastně si ani neuvědomuje, že jeho bláznivě starostlivá máma ho má neustále na očích, že se neustále pohybují záclony v okně a neustále používá svůj supermanovský sluch k tomu, aby ho alespoň slyšela, když oči nevidí za roh. Vidíte? Takovéhle myšlenky a pocity ve mě vyvolalo přečtení této knihy. Vraťme se ale k tématu knihy.
   
     Rachle stojí na rozcestí, přišel její zlomový okamžik...Ben by rád běžel napřed, chodí touto cestou přeci pravidelně a ví, kde by na maminku měl počkat. Pro Rachel je Ben stále ještě dítě, ale jako rozvedená si najednou položí "tu" zákeřnou otázku. Jak by asi reagoval Benův otec? Já bych jisto jistě byla proti, ale on by jen mávl rukou a řekl by: "nech ho přece objevovat svět". A tak Rachel, po několika bezpečnostních upozorněních, Bena pustila napřed. Poslední radostný výraz v očích, poslední zavýsknutí a Ben mizí z jejího dohledu. Ben je pryč. Nečeká tam, kde bylo domluveno. Je už pozdě odpoledne a obloha temní, stíny se prodlužují, opodál se pomalu zastavuje rozhoupaná houpačka zavěšená na starém dubu a okolo žádný dětský smích ani psí štěkot...Rachel slyší jen svůj vlastní panikou zrychlený dech a zběsilý tlukot svého srdce. Ben zmizel. Můj Ben je pryč.
     Kniha nám naskýtá pohled na vyšetřování zmizení malého Bena, na to, jak kolem celého případu větří novináři a parazitují na lidském neštěstí. Ukazuje se, že nervy ztrácející matka se může během jedné vteřiny a jedné vyřčené věty stát hlavní podezřelou. Kniha ukazuje i na to, jak je člověk v takových chvílích bezmocný.
     Je Rachel skutečně vina za zmizení Bena? Tato otázka je na místě. Ve vzduchu visí to nevyřčené kdyby a možná... Podaří se malého Bena najít bez újmy na jeho zdraví a duši?

...Můj názor...
     Z výše mých uvedených slov vám musí být jasné, jak jsem celé čtení musela prožívat. Jak jsem musela přemýšlet nad celou tou situací s rozhodnutím. Nepřišlo mi vůbec špatné, že Rachel Bena pustila napřed, ačkoli já bych asi v poklusu běžela za ním, abych ho měla stále na očích. Přeci jen, všude okolo les a nic víc.
     Spálená obloha je skvělá kniha, někomu možná přijde nudná nebo bez akce, ale tahle kniha není nudná ani trošičku a ostřejší akci v žádném případě nepotřebuje. Copak tohle je málo? Copak je ztráta dítěte málo? Co horšího se mohlo ještě stát... Kniha má velmi dobře zpracovanou psychologii postav, řeší se v ní spousta rodinných otázek, ale i přesto to není těžké čtení. Pokud tedy opomenu ta místa, která vás svou upřímností rozesmutní. Kniha je rozdělena na pasáže vyprávěné samotnou Rachel, detektivem a jsou v ní výňatky z různých policejních a psychologických příruček. Také se tam rozebírá samotný detektiv, který dochází kvůli kolapsu k psycholožce. I to má své proti, protože nám v průběhu čtení vyvstávají různé otazníky, které nás nutí číst dál a tápat. Obálka je velmi výstižná a ponurá, rozhoupaná houpačka v podvečeru Benova zmizení. Dost tajuplné a husí kůži nahánějící. Kniha si zlatou nálepku "bestseller" zaslouží! Jsem velmi ráda, že můj výběr recenzního výtisku u Dobrých knih byl opět perfektní.
     Knihu doporučuji všem, bez rozdílu... Všem, kteří mají rádi tato vážná témata a kteří se jich nebojí. Velmi zdařilý debut, který hodnotím plným počtem hvězd a klidně bych i přidala.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji e-shopu Dobré knihy.cz.
Knihu můžete za akční cenu koupit ZDE.
...Gilly Macmillan...
Gilly Macmillan vyrostla v Swindon, Wiltshire a také žila v severní Kalifornii v jejím pozdním mladistvém věku. Studovala dějiny umění na univerzitě v Bristolu a pak u Courtauld Institute of Art v Londýně.
Pracovala u Burlington Magazine a Hayward Gallery před založením rodiny a od té doby udělala nějaké přednášky v "A" Level fotografování.
Gilly žije v Bristolu ve Velké Británii se svým manželem a třemi dětmi a teď píše na plný úvazek. V současné době pracuje na svém třetím románu.

Zdroj životopisu: http://www.gillymacmillan.com/about/



6 komentářů:

  1. Už je objednaná a v úterý má dorazit! Moc se na ní těším a po tvé skvělé recenzi se jí nemohu přímo dočkat :)

    OdpovědětVymazat
  2. Podle tvé recenze vypadá opravdu velmi dobře :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím,že by se ti mohla líbit :-). uvidíš :-)

      Vymazat
  3. Utvrdila jsi mě v mém natěšení na tento titul... Snad se brzy dostanu ke koupi a ke čtení, vypadá to opravdu slibně. Díky za velmi pěkně zpracovanou recenzi! :)
    Přeji hezký den,
    K

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já děkuji :-), doufám, že se ke knize brzy dostaneš a bude se líbit :-)

      Vymazat

Děkuji za tvůj komentík :-)

Autorská práva

Vyhrazuji si plné právo na své osobní a soukromé myšlenky, hodnocení a celkový popis knihy. Kopírování vlastního textu je zakázáno. Použité obrázky obálek knih pocházejí buď ze serveru goodreads.com, bux.cz nebo databazeknih.cz. Pokud u fotek není uveden zdroj, pak jsou mou vlastní tvorbou. Použité úryvky či citace z knih, jsou vždy označené kurzívou a jsou ohraničeny uvozovkami, nevyhrazuji si na ně tedy žádná práva. Ta, podle zákona, náleží autorům knih.

© Knižní deníček. Úpravu šablony provedla Lucy Lillianne. Titulní obrázek vytvořila Knižní deníček. Optimalizováno pro Firefox.
[