"Kniha, ve které jsem se v mnoha situacích našla."
"Malá kniha s velkým srdcem."
"Kniha o hektickém životě jedné matky samoživitelky."
- název: Víc než láska
- autor: Jaroslava Hofmanová
- žánr: Literatura česká - Romány pro ženy
- rok vydání: 2015
- nakladatelství: Pavel Kohout, KKnihy.cz
- formát: e-book
- počet stran: 109
...Anotace...
Karolíně Mayerové přichystal osud za krátkou dobu života nejedno nepříjemné překvapení. Maminka ji jako novorozeně odložila do dětského domova a o několik let později ji v době těhotenství opustil muž, kterého milovala Karolína se rozhodla dítě si ponechat a v tom okamžiku si také přísahala, že ho bude milovat nadevše a nikdy ho neopustí. O několik měsíců přivede na svět holčičku Lauru, která je naplněným smyslem doposud prázdného života. Složitou výchovu temperamentního človíčka těžce zvládá a najednou si uvědomuje, že převzala na svoje bedra příliš velkou odpovědnost. Laura připravuje mamince nejednu horkou chvilku a proto Karolína usoudí, že by bylo dobré najít sobě mužskou oporu a Lauře pevnou otcovskou ruku. Jenže osud nechce unavené matce vyjít vstříc a karty života nepředvídatelně zamíchá. Karolína se zamiluje do bratra svojí nejlepší kamarádky a on ji přemlouvá, aby s ním odjela za prací do ciziny. Protože Karolína v jednom kuse bojuje s financemi, kterých se jí jako atce samoživitelce nedostává a proto je postavena před životní volbu. Má svoji dceru opustit a odejet se svoji lásku za sladkou vidinou peněz, nebo splnit slib, který si dala při Lauřině narození?
....Recenze...
Myslíte si, že jste jediná matka samoživitelka, která se potýká s nepřízní osudu a váš život není přesně podle představ, tak jak jste si ho kdysi vysnila? Nejste sama a věřte, že některé z nás na tom můžou být ještě o dost hůře. To by jsme si měly pamatovat a to by nás mělo hlavně posílit a donutit nic nevzdávat.
Karolína Mayerová je jednou z těch "šťastně" nešťastných maminek. Těsně po škole otěhotněla se svým učitelem odborného výcviku, se svojí velkou životní láskou. A jak to tak bývá, tatínek nebyl zrovna nadšen a nutil Karolínu k potratu. Nemyslitelné... Její rozhodování ovlivnil i její vlastní životní osud. Jakožto odchovanec dětského domova nikdy nemohla pochopit, proč se jí rodiče vzdali, co je donutilo ji ve třech měsících odložit a nikdy se k ní už nevrátit.
Nyní vychovává krásnou zlatovlasou holčičku Lauru. Je hrdá a šťastná maminka, jen kdyby se jim žilo alespoň o trochu lépe. Peníze pokryjí sotva nájemné za byt velikosti krabičky od bot a školkovné. Musí šetřit na všem ostatním, dokonce i na jídle. Některé z nás jistě ví, že takovéto žití není žádná procházka růžovou zahradou. Velmi často se musí potýkat se situací, kdy si malá Laura něco přeje a nebohá Karolína musí omílat pořád tu samou písničku. Obdivovala jsem ji, za to, jakou měla trpělivost, jak to té maličké dokázala vysvětlit i když jí to trhalo srdce. Prostě si to nemohli dovolit.
Ráda bych vám ještě něco málo napsala o Laurince. Laura je taková malá zlatovláska, andílek...když spí :-D. Malý človíček s velkým temperamentem, neuvěřitelnou slovní zásobou a s miliony otázek v její zlatovlasé hlavince. Je neuvěřitelné svá, zvídavá a někdy dosti...jak jen to nazvat...urputná :-). Abych byla upřímná, občas mi bylo Karolíny líto, protože s Laurou to někdy opravdu nebylo lehké. Některé útrapy byly samozřejmě neovlivnitelné, jako třeba neustálé nemoci atd. Ale ty ostatní byly prostě kolikrát opravdu na hlavu. S velkou oblibou jsem pak četla ty pasáže, u kterých jsem se s chutí zasmála, ačkoli Karolíně asi v tu chvíli do smíchu moc nebylo.
Karolína opravdu dělá co může, práce, školka, Laura. Někdo si řekne, že to nic není, ale pro jednoho člověka je to až až. Kdo neví, jaké je to být na tyto věci sám, nikdy to nepochopí. Chtělo by to tatínka.
A i přes útrapy jejich jinak šťastného, ale nuzného života, se jim do cesty připlete Tomáš. Sympatický mladý kluk, který v Karolíně zažehne jiskru, o které už si dávno myslela, že vyhasla napořád. Najednou jsou dny veselejší. Láska je velmi silný cit, ale co ten mateřský? Karolína se v jednu chvíli ocitne před těžkým rozhodnutím. Tomáš odjíždí vydělat nějaké peníze do Anglie a přemluví Karolínu, aby s ním na tři měsíce odjela. Vidina vydělaných peněz Karolínu velmi láká, ale co Laura? Karolínina kamarádka se o ni samozřejmě dobře postará, bude v dobrých rukou, ale zvládne to Laura bez svojí maminky? A zvládne to sama Karolína?
A tak najednou stojíme na vlakovém nádraží, kde Karolína mává svojí holčice z okna vlaku, slzy jí tečou proudem a malá Laura drží Maričinu ruku. Maričinu, ne tu její...
...Můj dojem...
Velmi pěkný příběh s velmi výstižným názvem...Víc než láska. Autorka velmi krásně vystihla nepřízeň osudu jedné mladé maminky, která se potýká se vším úplně sama, která to sama neměla v životě lehké a teď bojuje za lepší zítřky pro svoji dceru. Některé pasáže byly opravdu smutné a zarážející, bohužel ale nikterak přehnané, ani vylhané. Jiné byly zase opravdu senzačně komické. Jsem ráda, že to bylo vyvážené, za to jsem autorce opravdu vděčná. Mezi námi je takových Karolín Mayerových určitě víc než dost a já doufám, že se s životem perou se stejnou vervou, jako hlavní hrdinka této knihy. Nemohu vám říci, jak celá kniha dopadne, ale ještě bych vám třeba mohla prozradit, že Karolína se bude muset vyrovnat se ztrátou, ale také toho hodně získá. Láska je hodně, ale co je mnohem víc?
Kniha měla téměř pohádkové zakončení, dalo by se říci, až přehnaně šťastný konec. Po přečtení jsem nad tím pak chvilku dumala a došla jsem k jasnému závěru. Ta kniha si to zaslouží. A hlavně, zasloužila si to Karolína sama.
Knihu doporučuji všem ženám, které se chtějí pobavit, možná i rozptýlit od nekonečného kolotoče života s dítětem a zjistit, že nejen ony se potýkají s nekonečnou škálou životních klacků pod nohama, tak těm, které chtějí dodat trochu síly, odvahy a povzbuzení...a vlastně i ujištění, že v tom nejsou samy.
Já sama jsem se v příběhu několikrát našla, bylo to úsměvné a občas i trošku zarážející. Musím říci, že jsem se poté donutila dost přemýšlet nad určitými věcmi. Možná jsem i trošku změnila pohled na danou věc. A to je na tom to hezké, když přečtením knihy dokážete sami pro sebe něco získat...
Jaroslava Hofmanová se narodila v Aši a je původním povoláním dietní sestra. Po poslední mateřské dovolené odešla ze zdravotnictví a pracuje v pohřební službě. Je autorkou čtyř románů. V nakladatelství Baronet vyšly její novely V sevření osudu a Láska není minulost, nakladatelství Petra vydalo její román Žíznivé sny osudu a nakladatelství KKnihy.cz vydalo zatím poslední román Víc než láska. V současnosti svoje příběhy autorka publikuje v časopisech Překvapení, Napsáno životem a napsáno životem Tajemno
Myslíte si, že jste jediná matka samoživitelka, která se potýká s nepřízní osudu a váš život není přesně podle představ, tak jak jste si ho kdysi vysnila? Nejste sama a věřte, že některé z nás na tom můžou být ještě o dost hůře. To by jsme si měly pamatovat a to by nás mělo hlavně posílit a donutit nic nevzdávat. Karolína Mayerová je jednou z těch "šťastně" nešťastných maminek. Těsně po škole otěhotněla se svým učitelem odborného výcviku, se svojí velkou životní láskou. A jak to tak bývá, tatínek nebyl zrovna nadšen a nutil Karolínu k potratu. Nemyslitelné... Její rozhodování ovlivnil i její vlastní životní osud. Jakožto odchovanec dětského domova nikdy nemohla pochopit, proč se jí rodiče vzdali, co je donutilo ji ve třech měsících odložit a nikdy se k ní už nevrátit.
Nyní vychovává krásnou zlatovlasou holčičku Lauru. Je hrdá a šťastná maminka, jen kdyby se jim žilo alespoň o trochu lépe. Peníze pokryjí sotva nájemné za byt velikosti krabičky od bot a školkovné. Musí šetřit na všem ostatním, dokonce i na jídle. Některé z nás jistě ví, že takovéto žití není žádná procházka růžovou zahradou. Velmi často se musí potýkat se situací, kdy si malá Laura něco přeje a nebohá Karolína musí omílat pořád tu samou písničku. Obdivovala jsem ji, za to, jakou měla trpělivost, jak to té maličké dokázala vysvětlit i když jí to trhalo srdce. Prostě si to nemohli dovolit.
Ráda bych vám ještě něco málo napsala o Laurince. Laura je taková malá zlatovláska, andílek...když spí :-D. Malý človíček s velkým temperamentem, neuvěřitelnou slovní zásobou a s miliony otázek v její zlatovlasé hlavince. Je neuvěřitelné svá, zvídavá a někdy dosti...jak jen to nazvat...urputná :-). Abych byla upřímná, občas mi bylo Karolíny líto, protože s Laurou to někdy opravdu nebylo lehké. Některé útrapy byly samozřejmě neovlivnitelné, jako třeba neustálé nemoci atd. Ale ty ostatní byly prostě kolikrát opravdu na hlavu. S velkou oblibou jsem pak četla ty pasáže, u kterých jsem se s chutí zasmála, ačkoli Karolíně asi v tu chvíli do smíchu moc nebylo.
Karolína opravdu dělá co může, práce, školka, Laura. Někdo si řekne, že to nic není, ale pro jednoho člověka je to až až. Kdo neví, jaké je to být na tyto věci sám, nikdy to nepochopí. Chtělo by to tatínka.
A i přes útrapy jejich jinak šťastného, ale nuzného života, se jim do cesty připlete Tomáš. Sympatický mladý kluk, který v Karolíně zažehne jiskru, o které už si dávno myslela, že vyhasla napořád. Najednou jsou dny veselejší. Láska je velmi silný cit, ale co ten mateřský? Karolína se v jednu chvíli ocitne před těžkým rozhodnutím. Tomáš odjíždí vydělat nějaké peníze do Anglie a přemluví Karolínu, aby s ním na tři měsíce odjela. Vidina vydělaných peněz Karolínu velmi láká, ale co Laura? Karolínina kamarádka se o ni samozřejmě dobře postará, bude v dobrých rukou, ale zvládne to Laura bez svojí maminky? A zvládne to sama Karolína?A tak najednou stojíme na vlakovém nádraží, kde Karolína mává svojí holčice z okna vlaku, slzy jí tečou proudem a malá Laura drží Maričinu ruku. Maričinu, ne tu její...
...Můj dojem...
Velmi pěkný příběh s velmi výstižným názvem...Víc než láska. Autorka velmi krásně vystihla nepřízeň osudu jedné mladé maminky, která se potýká se vším úplně sama, která to sama neměla v životě lehké a teď bojuje za lepší zítřky pro svoji dceru. Některé pasáže byly opravdu smutné a zarážející, bohužel ale nikterak přehnané, ani vylhané. Jiné byly zase opravdu senzačně komické. Jsem ráda, že to bylo vyvážené, za to jsem autorce opravdu vděčná. Mezi námi je takových Karolín Mayerových určitě víc než dost a já doufám, že se s životem perou se stejnou vervou, jako hlavní hrdinka této knihy. Nemohu vám říci, jak celá kniha dopadne, ale ještě bych vám třeba mohla prozradit, že Karolína se bude muset vyrovnat se ztrátou, ale také toho hodně získá. Láska je hodně, ale co je mnohem víc?
Kniha měla téměř pohádkové zakončení, dalo by se říci, až přehnaně šťastný konec. Po přečtení jsem nad tím pak chvilku dumala a došla jsem k jasnému závěru. Ta kniha si to zaslouží. A hlavně, zasloužila si to Karolína sama.
Knihu doporučuji všem ženám, které se chtějí pobavit, možná i rozptýlit od nekonečného kolotoče života s dítětem a zjistit, že nejen ony se potýkají s nekonečnou škálou životních klacků pod nohama, tak těm, které chtějí dodat trochu síly, odvahy a povzbuzení...a vlastně i ujištění, že v tom nejsou samy.
Já sama jsem se v příběhu několikrát našla, bylo to úsměvné a občas i trošku zarážející. Musím říci, že jsem se poté donutila dost přemýšlet nad určitými věcmi. Možná jsem i trošku změnila pohled na danou věc. A to je na tom to hezké, když přečtením knihy dokážete sami pro sebe něco získat...
Za poskytnutí e-booku k recenzi
děkuji nakladatelství KKnihy.cz - Pavel Kohout
Knihu můžete zakoupit ZDE.
...Jaroslava Hofmanová...
Jaroslava Hofmanová se narodila v Aši a je původním povoláním dietní sestra. Po poslední mateřské dovolené odešla ze zdravotnictví a pracuje v pohřební službě. Je autorkou čtyř románů. V nakladatelství Baronet vyšly její novely V sevření osudu a Láska není minulost, nakladatelství Petra vydalo její román Žíznivé sny osudu a nakladatelství KKnihy.cz vydalo zatím poslední román Víc než láska. V současnosti svoje příběhy autorka publikuje v časopisech Překvapení, Napsáno životem a napsáno životem Tajemno
Recenze mě co potěšila...Děkuju hofmanová
OdpovědětVymazatJá děkuji :-) Bylo mi potěšením.
Vymazat