 |
| Zdroj |
"Všechny staré nože, které rezivěly v mých zádech, teď vrazím do těch tvých.
- PHAEDRUS"
"Dva agenti u jednoho stolu,
jedna zapomenutá pravda,
někdo musí z kola ven..."
- název: Všechny staré nože
- orig. název: All the old knives
- autor: Olen Steinhauer
- žánr: literatura světová, thriller, špionážní
- rok vydání: 2015
- nakladatelství: Knižní Klub
- počet stran: 248
...Anotace...
Všechny staré nože, které rezivěly v mých zádech, teď vrazím do těch tvých. – Phaedrus
Může se špionážní příběh plný akce a šokujících zvratů odehrát během jediného poklidného rozhovoru dvou lidí u večeře v restauraci na idylickém kalifornském pobřeží? Může – pokud ho napíše mistr tohoto žánru, autor celosvětového bestselleru Turista Olen Steinhauer.
Před několika lety čelila Vídeň teroristickému útoku s tragickými následky. Místní pracoviště CIA se jim snažilo zabránit – díky souhře náhod získalo klíčové informace, jejich zdroj však někdo prozradil. A nikdo kromě místních agentů o něm nevěděl… Dva z nich, Henry Pelham a Celia Harrisonová, spolu až do oné osudné noci pracovali i žili. Teď má Celia rodinu s někým jiným, odešla ze CIA a zabydlela se daleko od své minulosti. Henry zůstal sám ve Vídni, ale myšlenky na minulost ho neopustily – proto se jednoho dne vydá za Celií. Bývalí milenci a špičkoví agenti, zvyklí nepřiznat pravdu a nikomu nedůvěřovat, se sejdou, aby si vyjasnili, co se tenkrát stalo…
...Recenze...
Jedna žena, jeden muž...bývalí milenci. Jedna poklidná restaurace. Oba jsou velmi dobře školení agenti, lhaní a falešná hra pro ně není cizí. Jeden teroristický útok s velmi tragickými následky. Jedna neodpustitelná zrada. Na koho ji svést? Zajdeme si na večeři, jsme přeci staří dobří známí...ale odejde jen jeden. V naší branži se nesoudí, v naší branži se nespolehlivé osoby a zrádci likvidují úplně jinak...
Všechny staré nože je překvapivě výborný a poutavý špionážní román! Doslova mě nadchnul a nenechal ani na vteřinu vydechnout. A to se mi u knih opravdu líbí. Věděla jsem, že kniha bude dobrá, jinak bych si ji ani nekoupila, ale že mě až natolik upoutá? Skvělé čtení!
Příběh je vyprávěn dvěma osobami. Jednou z nich je Henry a druhou je Celia. Oba jsou velmi dobří a cvičení agenti, špióni. Henry svou práci vykonává i nadále, jen se z terénu přesunul do kanceláří. Cee se po tragické události ve Vídni odstěhovala do Kalifornie a s prací agentky skončila a svůj život nečekaně a urychleně změnila. Stala se z ní manželka a matka. Dříve byli Cee a Henry milenci, což je u agentů tak trošku neobvyklé, ale musím konstatovat, že to působí nebezpečně romanticky. V tomto případě a v této knize to inklinuje spíše k nebezpečí.
Oba pracují ve Vídni, jejich práce je pestrá, řeší převážně problémy politického či teroristického rázu. Jednoho dne jejich úřad získá informaci, že Vídeň je zřejmě cílem teroristického útoku. Zdá se to v tu chvíli málo pravděpodobné, organizace, která by měla útok osnovat může mít přeci tolik jiných cílů, proč tedy právě Vídeň. Všichni jsou v pohotovosti a zajišťují veškeré informace k tomuto plánovanému spiknutí. Bohužel se to v jednu chvíli stáčí spíše k planému poplachu. Nebo je spíš někdo vede k tomu, aby si to mysleli?
Ve jménu Aláha je uneseno letadlo s více než stovkou lidí na palubě, které stojí na Vídeňském Flughafenu. Teroristé se dožadují propuštění několika politických vězňů s tím, že pokud se jim vyhoví, propustí všechny rukojmí, nechtějí zabíjet. Ano, jak bláhové! Jenže pak se z čista jasna objeví důkaz o tom, že je všechno jinak, teroristé jsou informováni o plánové přepadové akci a šance na záchranu rukojmích je pryč. Jestli to ovšem není již zcela zbytečné... Kdo je v malé hrstce lidí zrádcem?
Po několika letech, kdy si Cee užívá poklidného rodinného života, se jí ozve Henry s nabídkou přátelské návštěvy. Případ je nutné znovu prošetřit. Nakolik je ta návštěva ovšem přátelská ví jen on sám. Jenže, i přesto, že je Celia již nějakou dobu mimo svůj job, ze cviku určitě nevyšla...tuší. Jen dva lidé ví, kdo je tím zrádcem. Jen Cee a Henry. Který z nich má pravdu? Na čí straně budete stát? Já svého favorita měla téměř celou knihu, i když přišly chvíle, kdy jsem si řekla, co kdyby?? Myslíte, že jsem se trefila? Nepovím! :-)
Sám autor na začátku knihy v poděkování vysvětluje, jak vůbec přišel k myšlence napsat tento román. Díky bohu za to, že své rok staré poznámky tenkrát objevil a pod spalujícím srpnovým slunce v Srbsku, tuto knihu dopsal a dokončil. Myšlenka je jedna věc, ale přenést ji na stránky knihy je o dost horší. Obzvláště, když se děj odehrává v jedné restauraci a u jednoho stolu...vlastně celou knihu. Mistrně si s tím poradil. Pasáže jsou rozděleny mezi dvě osoby, tudíž jde pouze o dialogy a občas na světlo vyplouvá vyprávění z dob minulých. Stručně řečeno, po celou dobu sedíte na jednom místě v restauraci a na talíř je vám servírováno neuvěřitelně poutavé vyprávění a dialogy dvou lidí. Nejprve jsem si to dost dobře nedovedla představit, ale výsledek je perfektní.
...Můj dojem...
Tahle kniha je pro mě momentálně TOPka mezi špionážními romány. Zaslouženě. Dlouho jsem nečetla nic tak dobrého a vůbec něco podobného. Příběh založen na tragické události a velezradě. Dva lidé, kteří se milovali, ale vlastně si nikdy nemohli dost věřit. Práce špiona je ve všech směrech nebezpečná, ale dost zajímavá. V knize nenajdete sice žádnou pořádnou akci, tím myslím, nějakou přestřelku, bomby atd. Je to spíše založeno na psychologii postav, autor si s vámi pohrává, ale ne tak jak jste zvyklí. Na knihu jsou rozdílné názory, vlastně to i tak trochu chápu. Protože je možné, že většině čtenářů tam právě možná chybělo více té akce. Ale mě rozhodně ne, bohatě mi stačilo poprat se s informacemi týkajícími se ruské politiky. Nějak mi to prostě špatně leze do hlavy, ale nakonec všechny dílky zapadly na své místo :-). Já byla více než jen spokojená, já byla doslova nadšená. Knihu jsem přečetla za jeden den a děsně mě štvalo, když jsem ji musela odložit. S klidným svědomím ji doporučuji všem a budu doufat, že z ní budete alespoň z poloviny tak nadšení, jako já.
...Olen Steinhauer...
Americký spisovatel narozen roku 1970 v Baltimoru vystudoval obor tvůrčí psaní na Emerson College v Bostonu. Poté co získal Fullbrightovo stipendium, odcestoval do Evropy - rok strávil v Rumunsku, ale nějakou dobu žil i v Chorvatsku, Itálii a České republice (od roku 2003 bydlí s manželkou v Budapešti). Načerpané znalosti a zkušenosti z tohoto pobytu přetavil v pětici "východoevropských" thrillerů, zasazených do období studené války, a hned první z nich byl nominován na pětici ocenění. Celosvětově se však prosadil až špionážním románem Turista (2009), který jej rázem zařadil po bok žánrových klasiků, jako jsou John Le Carré či Robert Ludlum - v letech 2010 a 2012 vydal Steinhauer dvě pokračování, Nejbližší východ a Americký špion.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za tvůj komentář :-)