RECENZE: Deník fejsbukové matky pokračuje...

15.2.17




Fejsbuková matka je zpět
a opět se vší parádou!




Info o knize:

  • název knihy: Deník fejsbukové matky pokračuje...
  • autor: Lucie Nachtigallová
  • téma: humor, pro matky, pro ženy, ze života
  • nakladatelství: Knihy Dobrovský - Edice Omega
  • rok vydání: 01/2017
  • počet stran: 208

Recenze knihy:

     Bylo to v dubnu loňského roku, kdy jsem objevila člověka, který mě "totálně" nakopl. V dobrém slova smyslu, samozřejmě! 😉 Ale věnujme pozornost nejprve knize.

     Deník fejsbukové matky pokračuje... a to doslova! Je to devět měsíců, kdy nakladatelství Omega přišlo na trh s "riskantním trhákem" v podobě knihy, jejíž text a děj byl složen pouze z facebookových statusů. Domnívám se, že tento "risk" se hodně vydařil. Svědčí o tom i fakt, že letos v lednu světlo světa spatřilo pokračování, kterému nechybí nic ze šmrncu předešlé knihy!
 Devět měsíců, trošku si pohrávám s myšlenkou, jak moc je to vlastně příznačné? Stejně tolik času potřebuje dítě, aby se mohlo vyvinout a narodit. Deník fejsbukové matky má teď sestřičku. A já doufám, že v tomto rozmnožování zdaleka nekončí 😆.
Odvážím se synkem auto do servisu. Dva týdny mám zaseklé přední dveře, takže se k volantu lezlo zezadu. Lahůdka! A všechny servisy přeplněné.
Pán ze servisu směrem k synovi: "Tak co, chlapečku, spravíme to?"
Fanda: "Asi jo, máma jinak moc ošklivě mluví."
Servisman (matka šermuje rukama a naznačuje, ať mlčí): "A co maminka říká?"
Fanda: "Když se blížíme k autu, tak nadává a říká - krucinál, zase polezu jako blbka zezadu dopředu a pak zase jak debil zepředu dozadu!"
     Stylem, jakým je kniha napsaná už se zaobírat nebudu. To všichni vědí, originalitě se meze nekladou a je to vlastně i ta nejlepší forma, kterou "toto" může být sdělováno. Nehledě na fakt, že tyto statusy jsou skutečné a jsou na denním pořádku Lucčiny stránky - Deník fejsbukové matky.
          
     Opět v ruce držíme knihu, ve které najdete výběr statusů z její stránky týkající se let 2012-2014, včetně obrázků a tématických fotografií. Ani netušíte, jak jsem se s knihou zase mnohokrát ztotožnila, jak jsem si u ní ulevila, oddechla a zasmála. Lucie svoje statusy umí skvěle podat, protože se toho nebojí, nebojí se zesměšnit a nebojí se být kritická a ironická. Vždyť věcí, kterých se její statusy týkají jsou vlastně ze života a co na tom, že to u nich občas vypadá jak u bláznů? Ale přiznejme si, u koho to doma vypadá normálně? Obzvláště pokud máte tři děti, obřího psa, kočky, želvy... Jsem ráda za čtenářský ohlas k minulé knize a že Lucie vyslyšela prosby svých fanoušku a napsala pokračování. Ano, v mnoha ohledech je tato kniha dost diskutovaná, v některých případech i kritizovaná. Nechápu proč, pokud se vám to nelíbí, tak to nečtěte. A nebo prostě berte v potaz to, že to, co se nelíbí vám, se může líbit ostatním. A ono se "to" skutečně líbí. Dokonce "to" i  "něco" šíří a to je důležité.
Zaznamenala jsem u své pětileté dcerky první známky ženské rafinovanosti (rozuměj vyčůranosti).
Dnes ráno: "Maminko, jsi strašně krásná...A já?"
     Jsem ráda, že je u Lucie vše při starém, že nedošlo k žádné rapidní katastrofě. Líbí se mi, že co se zvířat týká, je vše v "cajku" (Róza stále neskutečně líná 😆). Vše v pořádku je i s Nikčou, na kterou jsem od prvního dílu stále myslela. Mnohé nám v knize i přibylo. Společně s Lucií tak budeme svědky zrodu jejího velkého "dobrodružství". Velmi oceňuji přiložené recepty, obzvláště ten na skvostné rohlíčky, o kterých víme, že u Nachtigallů nikdy do Vánoc nevydrží. Ani letos tomu nebylo jinak 😄. A palec nahoru i za vsuvku týkající se pohádkového lesa či výletu s tajenou. Velký dík i za krvavé koleno, přiznám se, že jsem ho jako dítě hrávala každý den, ale pozapomněla.

     Shrnu to. Jsem ráda za to, že nás Lucie vpouští do svého života, že v nás zanechává takový zvláštní pocit toho, že prostě nejsme v mnoha případech sami. To co mi ostatní tajíme, či skrýváme nebo se za to stydíme, tak s tím jde Lucie, jako s kůží, na trh. 

     Měla jsem možnost se s touto ženou setkat osobně, ač to bylo jen na pár chvil. Řeknu vám k tomu jedno! V tu chvíli jsem jí uvěřila každý ten status i tu bláznivost, bezprostřednost a neskutečnou sílu, kterou oplývá. Z ní to doslova čiší. Neskutečně příjemná a normální ženská, která se prostě nebojí ukázat nám, že život není jako ve filmu, že realita je jiná a ve své podstatě zábavná a hlavně i dost poučná. V recenzi prvního dílu jsem ji nazvala "supermámou". Opět si za tím stojím.

      Ale cením si hlavně toho, jaký je člověk! Několik týdnu po našem loňské rozhovoru, který jsme vedly přes e-mail, se mi Lucie nečekaně ozvala s dobrou radou. (Tenkrát jsem se pokusila točit knižní videa.) Ani nevíte, jak mě to překvapilo a potěšilo. Nemusela, ale udělala to! Člověk si řekne, za pár dní o vás ta žena nebude vědět...ale. Toto malé a důležité gesto mě jen utvrdilo v prvním odhadu její osoby. Kdo tohle udělá? Nebrala jsem to jako kritiku, důležitější pro mě bylo to, že měla potřebu a chtěla mi poradit a pomoct. 

     Zpět ke knize. Hezký je také posun, který je v knize patrný. Samozřejmě je to rostoucím věkem dětí a otřepanosti rodičů. Tak jak rostou a spějí děti i rodiče, vyspívají i statusy v této knize. Ale pozor! Stále jsou "krutopřísné" 😅.

Cítím se opět jako stařena.
Syn Fanda dnes ráno: "Pojď mi dát pusu, ty můj praskající kloube!"
"Jsem ráda, že tohoto jsem ještě ušetřena, můj sedmiletý syn mě oslovuje takto: Ty  moje sexy lásko! "
😃

Závěrem: 

     Díky první knize se Lucčin život asi trošku změnil, stala se ještě více známou a vyhledávanou - fejsbukovou matkou. Hravě si s tím dokázala poradit. Díky nám, spokojeným čtenářům, se Lucie rozhodla vydat i pokračování a já doufám, že ji k tomu donutíme znovu! Nejsem odborný kritik a podle toho také má recenze vypadá, soudím knihu podle pocitu, který ve mě zanechává. Je mi jedno, jakou formou je podaná, když prostě funguje! Lucie zaútočila na určitou cílovou skupinu a tento útok se jí povedl. Nejen, že svou knihou podpořila spoustu matek, ale dala jim i naději.
     Čtenáři, pokud ti utekl první díl a máš dojem, že by to mohlo být to právé pro tebe, pak neváhej a knihu si přečti. Bude ti líp! 😆
     Knihu doporučuji! Ostatně stejně jako první díl. Pobaví, rozptýlí a uklidní. Pokud toužíte po normální realitě a knize ze skutečného života, pak je Deník fejsbukové matky to pravé!

Omlouvám se všem čtenářům, že je tato recenze obsáhlejší a více osobní...

Zdroj fotografií: https://www.facebook.com/Den%C3%ADk-fejsbukov%C3%A9-matky-1659697640984995/photos/

Hodnocení: 100%
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji:

📖 Knihu můžete zakoupit u nakladatelství Omega nebo Knih Dobrovský 📖


6 komentářů:

  1. Krásná recenze, Míšul :-)
    Tohle asi nepotřebuje víc komentovat, protože je vidět, jak sis to užila a že i k samotné autorce máš skvělý vztah :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Soni. Ona je prostě skvělá a normální ženská, nejde si ji neoblíbit :-)

      Vymazat
  2. Takovéhle krásné nadšené recenze si vždycky ráda přečtu, i když kniha samotná jde jaksi mimo mě :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejsi jediná a já to chápu, není to pro každého :-)

      Vymazat
  3. Skvělá recenze, a ještě lepší knížka. Luci ať je více takových recenzí a méně kritik :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za tvůj komentík :-)

Autorská práva

Vyhrazuji si plné právo na své osobní a soukromé myšlenky, hodnocení a celkový popis knihy. Kopírování vlastního textu je zakázáno. Použité obrázky obálek knih pocházejí buď ze serveru goodreads.com, bux.cz nebo databazeknih.cz. Pokud u fotek není uveden zdroj, pak jsou mou vlastní tvorbou. Použité úryvky či citace z knih, jsou vždy označené kurzívou a jsou ohraničeny uvozovkami, nevyhrazuji si na ně tedy žádná práva. Ta, podle zákona, náleží autorům knih.

© Knižní deníček. Úpravu šablony provedla Lucy Lillianne. Titulní obrázek vytvořila Knižní deníček. Optimalizováno pro Firefox.
[