RECENZE: Moudré z nebe - Richard Skolek

1.1.17


"Než začnete číst, tak jsem vám chtěl říct, že tohle je takovej můj jakože deník..."


Recenzní výtisk

Info o knize:

  • název: Moudré z nebe
  • autor: Richard Skolek
  • žánr: literatura česká, humorné, romány
  • rok vydání: 2015
  • vydáno: Backstage Books
  • počet stran: 98

Recenze:

     Přiznám se, že nevím jak se postavit k hodnocení této knihy... Před nedávnem jsem byla oslovena samotným autorem, zda bych si nechtěla přečíst a zrecenzovat jeho knihu Moudré z nebe.
A jelikož mě takovéto oslovení vždy nesmírně potěší, neváhala jsem ani minutu. Poštou mi přišla tenoučká a nenápadná knížečka, která na první pohled může působit jako brožurka do základních škol. Ač je tématem škole hodně blízká, hodí se však pro starší generaci čtenářů.

     Kniha je jakýmsi deníčkem malého kluka - obsahující údaje z období let 1992 - 1997. Nutno upřesnit, že v roce 92 bylo pisateli záznamů 5 let a ještě chodil do školky. Tady mi zablikal první otazník!

     K ději bych mohla napsat mnoho, protože malý "Skolek vdolek" slovy a tlacháním v deníčku opravdu nešetří. Mele páté přes deváté, tlachá a neustále se při sdělení jednoho, zamotává do druhého, třetího či čtvrtého tématu... V jedné větě se dozvíme všechno a přitom vůbec nic 😃.

     S Richardem a jeho zápisky prožijeme 5 let na 98 stránkách. Nahlédneme to hlavy klučinovy, kterému leží u nohou celý svět, který je chytrý, zvídavý a abych pravdu řekla, tak i hodně vynalézavý. Skvěle předvídá, chytře si domýšlí a je znát, že i přes svůj "váhový handicap" je hodně inteligentní. A jsem u dalšího otazníku. Stále a dokola se v knize zmiňuje o svojí tloušťce. Ale na konci knihy je odstavec s informacemi o autorovi s fotografií, kterou on sám komentuje tím, že je mu na fotce pět a že je tu ještě hubený. Nechci se v tom více šťourat. Jsou to maličkosti a nechci se autora nijak dotknout. 

     Co ke knize vlastně dodat, je humorná, pobavíte se, ale já nechápu smysl. Po dvaceti stránkách jsem ztrácela veškerou pozornost. Ano, styl psaní, který je neomalený a hodný pětiletého dítěte je fajn, ale po dvaceti stránkách už vám to tolik směšné nepřijde. Stylem je to stále stejné od začátku do konce, dlouhá souvětí s neustálým odbíháním od tématu podané vyřídilkou malého kluka. Vše je na počátku zajímavé, myšlenkové pochody vás nadchnou, ale, ale, ale...

Dneska jsem se ve školce popatlal jakýmsi sajrajtem ze stromu anevěděl jsem, co s tím, tak jsem to utřel do kalhot a do trička, ale pak  jsem lepil celej, tak jsem se rozbrečel, no a pak přišla Katka, to je dcera paní kuchařky, a říkala, že to jsem tedy v průšvihu, protože to je smůla, a to že je ukrutnej prevít, že si pro mě budou muset přijít rodiče a vzít mě k benzínový pumpě, protože smůla jde dolů jenom benzínem, a že když mě tím benzínem postříkaj, tak že se možná udusím, protože budu hrozně smrdět, a taky že rodiče přijdou na buben, protože toho benzínu bude potřeba celá pumpa, a že se nedoplatí, tak já jsem brečel ještě víc, ale pak přišla paní vychovatelka a vynadala Katce, proč mi říká takový věci, tak to vona asi lhala, ale voni nám ve školce lžou pořád. 
Moudré z nebe - str. 7 

     Jsem ráda, že kniha měla pouze necelých 100 stran, víc bych asi vážně nezvládla. Je mi to opravdu líto, že knihu takto kritizuji, ale mě to jaksi nic nedalo. Pobavilo, to ano. Zavzpomínala jsem na svůj deník a pousmála se nad tím, že mnoho dětí uvažuje stejně. Richard mi díky svojí knize připomněl abych byla vůči svému dítěti pozornější. Protože mi ten můj malý klučina doma brebentí a argumentuje úplně stejně a já se o to, v dnešní upjaté a uspěchané době, ochuzuji. 

     Bylo milé si knihu přečíst a nahlédnout do autorova života, uvědomit si, že sourozenecké vztahy, boje a nepokoje jsou všude stejné 😁. Taktéž je tomu i u vnímání rodičů a výchovy. V očích dítěte je svět i život prostě velkolepý, bezprostřední, ve své podstatě jednoduchý. Možná toto mělo být poselstvím této tenké knížky. Všichni jsme byli jednou dětmi a zapomínáme na to, zapomínáme na to jaké to bylo radovat se z maličkostí. Tenkrát jsme řešili situace a věci, které pro nás byly důležitější než třeba první výstup na Měsíc. Takže, ve výsledku vůbec není špatné se vrátit v čase zpět a třeba právě s Richardem Skolkem vdolkem...
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji:

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za tvůj komentík :-)

Autorská práva

Vyhrazuji si plné právo na své osobní a soukromé myšlenky, hodnocení a celkový popis knihy. Kopírování vlastního textu je zakázáno. Použité obrázky obálek knih pocházejí buď ze serveru goodreads.com, bux.cz nebo databazeknih.cz. Pokud u fotek není uveden zdroj, pak jsou mou vlastní tvorbou. Použité úryvky či citace z knih, jsou vždy označené kurzívou a jsou ohraničeny uvozovkami, nevyhrazuji si na ně tedy žádná práva. Ta, podle zákona, náleží autorům knih.

© Knižní deníček. Úpravu šablony provedla Lucy Lillianne. Titulní obrázek vytvořila Knižní deníček. Optimalizováno pro Firefox.
[