Recenze: Zavři očka svý - Suzanne Redfearn

Dokonalá kniha o nedokonalém životě. Kniha, která vás nenechá bez přemýšlení a rozdrtí vás na tisíc kousků...

...Anotace...

Mohlo by se zdát, že Jillian Kanová má v životě všechno – úspěšnou kariéru architekty, nádherný domov, milujícího manžela a dvě skvělé děti. Jenomže za zavřenými dveřmi této idylické domácnosti je všechno jinak. Manžel Gordon svou ženu už devět let bije a ponižuje. Jill vše mlčky snáší, protože se jednak bojí o děti a jednak má pocit, že by jí stejně nikdo nevěřil – její muž je policista, který navenek působí jako vzorný manžel i otec rodiny. Situace se změní ve chvíli, kdy si Jill konečně uvědomí, že se Gordon nezastaví před ničím a že by ji byl schopen i zabít. V panice s dětmi proto uteče z domu. Když Gordon Jill obviní z únosu, začíná nerovný souboj, v němž na jedné straně stojí policie a federální agenti, kteří se uprchlíky vydají hledat, a na druhé pak žena, jež je odhodlaná za každou cenu ochránit své děti. Její jedinou zbraní je pravda, které však nikdo nevěří...

Suzanne Redfearn

S.Z. vystudovala architekturu na California Polytechnic University a dnes s manželem provozuje v kalifornském Laguna Beach restauraci. Ráda surfuje, lyžuje a věří, na anděly. Zavři očka svý z roku 2013 je autorčinou prvotinou, momentálně pracuje na druhé knize, která by měla vyjít  v roce 2016.

...Recenze...

Chtě, nechtě, hned na úvod musím použít citaci z autorčiných poznámek:

Milí čtenáři,

     co kdyby...? Pro román Zavři očka svý dvě nejpodstatnější slova, příčina nekonečných úvah, přemítání a inspirace. Ráda bych začala tím, že jsem provdaná za báječného, laskavého muže, který rozhodně není žádný násilník. Stejně jako Jillian s Gordonem máme i my dvě děti, chlapce a holčičku, a bydlíme v překrásném městě Laguna Beach v Kalifornii. Mám dobrý život. Ale...co kdyby?

                                               ***

     Hned po přečtení prvního odstavce, jsem věděla, že tahle kniha bude výjimečná!!! A taky, že byla!!!

"Působíme jako dokonalá rodina a já to ráda předstírám."

     Bohužel musím ale, hned v začátku oznámit, jednu vážnou a smutnou věc. V téhle knížce se odehrává něco, co alespoň každý druhý z nás, zažívá na vlastní kůži... Možná ne v takové míře jako Jillian, ale spousta nás, se v téhle knížce několikrát najde. Velmi smutné!

" Dokud člověk málem neumře, neváží si křehkého pouta, které ho pojí se životem, ale když se octne na prahu smrti, náhle si velmi silně uvědomuje jeho vratkost."

     Krásná, chytrá, talentovaná, úspěšná a čerstvá čtyřicátnice Jillian. Má dvě děti, chlapce a děvče, v neděli chodí do kostela, mají krásný dům, zdánlivě vše, co si přeje...včetně "milého", všemi oblíbeného manžela Gordona, který je policista...tady je příhodné použít naše české: pomáhat a chránit. ;-) Je velmi vychytralý, vždy o dva kroky napřed a má dost vysoké sebevědomí, vůli a odhodlání. Jenže je to tyran, manipulátor a násilník. Svými činy dožene Jillian do kouta, sebere ji veškerou úctu, sebevědomí a co je nejhorší, ovlivní ji natolik, že sama o sobě začne smýšlet, jako o špatné matce. Jenže, jednou ten hrnec přeteče a i naše slabá Jillian, najde konečně odvahu a začne jednat, ne zrovna uváženě, ale aspoň se hne z místa a tím nám začíná boj, doslova o životy!

"Takhle to dopadne vždycky - po měsících klidu přijde nečekaný výbuch. Pokaždé, právě když se uvolním a uvěřím, že jsem za vodou, když se dá život znovu do pohybu a já jsem ukolébána vírou, že nebyl tak špatný, jak si pamatuju, nebo že se to už nebude opakovat - že se změnil, že já se změnila, že nám to teď klape - bum!"

     Domácí násilí, věc nebo spíše čin, o kterém se ví, násilí, které se tuší, které je zřejmé, ale... 

Je velmi těžké najít správná slova k popisu této knihy, protože vše, co zmíním je důležité a nechci vám tím nic prozrazovat. Ale není tajemstvím, že právě o tom, takhle kniha je, je o násilí páchaného na ženě a to je jen malý střípek skládačky.

     Je o boji, který se zdá být předem prohraný, je o zoufalství a zoufalých činech jedné ženy, která je dohnána na pokraj svých sil, je dohnána k tomu, že pochybuje o všem, o sobě, svých dětech, svojí síle, víře a hlavně o naději. Jakmile ztratíme i ji, pak jsme ztratili sami sebe.

     Tuto knihu přečtete stejně jako já, jedním dechem. A rozhodně si zaslouží místo v knihovně.

Já knihu hodnotím plným počtem bodů!