Blog má nový kabátek!!!

Krásné dobré ráno všem!

     Změna je život... to je sice pravda, ale v tomto případě je to trošku o něčem jiném. Jsem v blogerské sféře už nějaký ten pátek. V lednu to budou dva roky, co jsem blog založila, mohla bych vytáhnout pár statistik, které jsou sice moc pěkné, lichotivé, ale pro mě nepodstatné. Proč? Protože to, v mém případě, nevystihuje ten správný smysl, proč jsem si vlastně blog založila. Nemusím a nechci trhat rekordy v počtu kliků a návštěvnosti blogu. Mělo by to všechno fungovat úplně jednoduše, prostě když se někomu moje stránky budou líbit, tak se na ně bude rád vracet. I kdyby těch čtenářů mělo být pár. Pořád to bude mít smysl, aspoň pro mě. :-)

     Blog jsem si založila nejdříve s myšlenkou, že si budu vést svůj malý osobní čtenářský deník. Trošku paradoxní na tom je, že jsem čtenářský deník ve škole nesnášela :-D. To byla prvotní myšlenka, další podnět k tomu byl celkem vážný. Pokaždé, když jsem hledala nějaké informace o knize, vždy jsem natrefila na recenze, které pro mě byly cizí. Ano, našlo se pár blogerů, kteří mi dali to, co jsem potřebovala vědět, ale moc jich nebylo. Řekla jsem si, že bych zkusila psát tak, jak bych si sama ráda přála o knihách číst. Tak jsem prostě začala. Jsem soudná, nejsem skvělá, chyby se najdou, možná to ani nejsou recenze. Ale je to něco, co mi hodně dává a doufám, že i mým čtenářům. Potřebuji o knize podstatné informace co se děje týká a hlavně potřebuji cítit pocity, které čtenář a následně autor článku při čtení měl. To je důležité! A je mi jedno, že to možná nemá s recenzováním nic společného. Taková byla a je moje myšlenka.

     Teď k tomu podstatnému. Delší dobou jsem si pohrávala s myšlenkou změny blogu. Asi to zná každý bloger. Nějaké změny se sice na blogu objevily, ale šlo převážně jen o barvu či nepatrnou změnu v textu. Dva roky sice není moc, ale i tak jsem došla k závěru, že já i blog si zasloužíme trvalou a finální úpravu celého vzhledu. Nejde o žádné zásadní změny, funkčnost blogu je stále stejná. Ale ten nový kabátek, který teď můžete vidět, je nový Knižní deníček, který zjistil, že smysl celé věci fungoval a má v plánu fungovat i nadále!
     Asi plácám páté přes deváté, ale snad mi rozumíte. Jde o to, že teď už vím, že blogování není rozmarem jedné unuděné mámy, ale že je něčím víc. Byl něčím, co začalo jako pokus o "cosi" a teď je tím, čím jsem si přála, aby byl. Blogování a čtení mě prostě chytlo a já vím, že už mě to nepustí. Proto jsem požádala jednu šikovnou osůbku o pomoc a ona mé žádosti vyhověla. Pochopila, že ta změna o kterou usiluji, není rozmarem, ale podstatou! Tímto tedy děkuji Lucy Lillianne, která se o úpravu blogu postarala. Děkuji jí za svatou trpělivost, protože vím, že to se mnou nebylo lehké :-D a taky za to, že udělala výjimku a i přesto, že má na svém blogu napsáno, že už šablony na požádání netvoří, tak i přesto ji pro mě udělala. Vážím si toho a doufám, že její práci oceníte i vy. Díky Lucy :-).

Takže, teď by asi měla zaznít fanfára "tramtadadáááá" :-D

Toto je nový Knižní deníček, který vám dál bude přinášet recenze knih a další knižní zajímavosti, které se jich týkají. 

Děkuji všem svým čtenářům za přízeň, které si moc vážím!

Budu ráda, za jakékoli ohlasy co se nového vzhledu týkají, jak ty pozitivní, tak negativní i ty k tomu totiž patří. 

Ať se vám u mě líbí a já se vynasnažím vás nezklamat a doufám, že moje stránky pro vás budou dobrou inspirací.

Mějte krásný den :-)

Vaše Míša