Ve stínu černých ptáků - Cat Winters
- Originální název: In the Shadows of Blackbirds
- Rok vydání: 2014
- Počet stran: 352
- Nakladatelství: Jota
...Anotace...
V roce 1918 si v kalifornském San Diegu vybírají svou daň smrtící chřipka a první světová válka. Šestnáctiletá Mary Shelley Blacková, pojmenovaná po slavné autorce románu o Frankensteinovi, dívka s přírodovědným nadáním, která se ocitla bez rodičů, odjíždí ke své tetě z Portlandu v Oregonu do San Diega.
Zděšeně sleduje, jak se zde zoufalí pozůstalí hrnou na seance a k fotografům duchů, kde hledají útěchu. Jedním z takových fotografů je i bratr jejího milého Stephena Emberse Julius, jehož Mary Shelley považuje za podvodníka.
Po Stephenově smrti na válečné frontě ve Francii se Mary Shelley vystaví v bouři bleskům, je zasažena a nakrátko umírá. Když se vrátí mezi živé, má zvláštní schopnost – cítit chuť emocí. Stephenův duch se k ní v noci vrací a prosí ji o pomoc – nemůže odpočívat v pokoji, protože ho mučí tajemní obrovští černí ptáci.
Uvěří Mary Shelley v existenci duchů? A podaří se jí odhalit důvod Stephenova utrpení a pomoci mu?
...Cat Winters...
Cat Wintersová se narodila a vyrostla v jižní Kalifornii, nedaleko Disneylandu, což možná vysvětluje, proč má v oblibě zámky, kde straší, dávno minulé věky a fantaskní země. Vystudovala angličtinu a drama na Kalifornské univerzitě a posléze pracovala v knižním nakladatelství. Její prvotina, román
Ve stínu černých ptáků, byl nominován na řadu literárních cen. Druhý román Cat Wintersové
The Cure for Dreaming má vyjít na podzim 2014. S manželem a dvěma dětmi žije v oregonském Portlandu a na plný úvazek se věnuje psaní knih.
...Recenze...
O této knížce jsem se dozvěděla díky
Rodaw, která ji zmiňovala mezi nej knihami roku 2014. Myslím, že ji tam zařadila právem, protože já ji zařazuji do mých TOP knih roku 2015!
Už dlouho se mi nestalo, že bych se do knihy takhle ponořila a doslova dýchala její atmosféru. Abych se vžila do prostředí a cítila a prožívala celý dej. Klobouk dolů, protože přesně tohle se mi s touhle knížkou stalo.
Děj knihy se odehrává v roce 1918, v roce, kdy se 1. světová válka sice chýlí ke konci, ale i tak v lidech zanechala něco nesmazatelného, zničujícího a bolestného. V roce, kdy zákeřně vypukne pandemie tzv. "Španělské chřipky". Která zabíjí stejně rychle a brutálně jako válka.
V této době také propuká taková "spiritistická mánie", nevím jak lépe to svými vlastními slovy popsat. Lidé se uchylují ke spiritismu, snaží se zachytit na fotografiích své zesnulé příbuzné, které jim vzala válka atd. Konkrétně v této knize jde o fotografování osob s přivoláváním ducha, který se na fotce zjeví vedle osoby, která jej k focení přivolává. Lidé byli touto možností doslova zfanatizováni, což vlastně i tak trochu chápu, potřebovali se na něco upnout, na něco co jim ukáže svět na druhé straně a ujistí je, že jejich mrví blízcí, jsou stále s nimi.
Možná bychom si tuto dobu mohli připomenout trochu víc, protože patří do dějin našeho světa:
Šetnáctiletá Mary Schelly Blacková je nucena z rodného města utéct ke své tetě do San Diega. Protože její otec byl zatčen za velezradu. V domnění, že v tamním podnebí by mohla být více v bezpečí před chřipkou. Odjíždí tedy ke své tetě Evě, která žije sama ve velkém domě, její manžel zemřel na TBC...je jí pouhých 26 let. Dá se říci, že je pro Mary Schelly spíše kamarádkou než tetou, díky jejich malému věkovému rozdílu. Pro mě byla Mary taková víla Zvonilka ;-), ano, je to směšné, ale prostě mi tak přišla. Je neuvěřitelně šikovná, zajímá se o vědu, techniku a hlavně...to děvče opraví nač sáhne. Přirostla mi okamžitě k srdci. Pro její statečnost, osobitost a odhodlání.
Mary Schelly se ale nevrací jen ke své tetě, ale i ke své minulosti, ke své dětské lásce...ke Stephenovi.
Kniha nám tedy ze začátku nastíní jejich společné seznámení, první polibek a jejich počínající lásku.
Stephen pochází z rodiny, jejíž otec byl fotografem a v jeho šlépějích pokračují i oba jeho synové, mladší Stephen a starší Julius, jež je ale vlastním synem jiného muže, tyrana, alkoholika a závisláka na opiátech....jak se říká...jablko nepadá daleko od stromu. Julius je totiž naprosto odlišný od svého bratra i přesto, že mají stejnou matku. Stephen se po smrti otce věnuje klasické fotografii a Julius, ten propadne spiritistickému šílenství a zřídí si ateliér k focení "duchařských fotek". Julius má velký zájem znovu vyfotit Mary Shelly, protože se domnívá, že je velmi senzitivní a dokáže k sobě ducha snadno přivolat, jako se jí to povedlo dříve, když ji fotil poprvé. Z její fotografie si pak nakonec udělat svoji reklamu, na kterou lákal ostatní zájemce. Na fotografii je Shell sedící na židli a u jejích nohou se jí klaní duch v kápi, téměř jakoby ji uctíval.
Stephen už dál nedokáže snášet rodinou atmosféru a svého bratra, tak se dobrovolně přihlásí do války. Před svým odjezdem se s Mary Schelly poprvé políbí a bohužel také ihned rozloučí. Stephen Mary posílá dopisy, kde se jí svěřuje s pocity z války a vyznává jí dál svou lásku...jednoho dne však dopisy chodit přestanou....V době nejtěžší, kdy se musí smířit s uvězněním svého otce, kdy je odkázána na svou tetu, v probíhající válce a nekončící epidemii, se Marry Shelly dozvídá, že Stephen zemřel. Nechce tomu uvěřit, což je pochopitelné. Dalším důkazem jí však je nová fotografie od Julia, kde je vyfocena právě s duchem Stephena. Mary Schelly je nešťastná, zdrcená a naštvaná, tak se vrhne do běsnící bouře a je zasažena bleskem...umírá.
"Prostor před domem osvítil další záblesk. Nad hlavou se mi převalilo zadunění a špičky prstů mi rozechvěla troška statické elektřiny. Ale nic víc se nestalo. "No tak!" křičela jsem. "Dej mi něco, co můžu cítit!" Někdo přes ulici zaječel, což mě vyrušilo, takže jsem otočila hlavu, ale v tom svět zežloutl a práskl mi do uší. Elektřina mi spálila ruku a srazila mě na zem.
A zabila mě."
V ten moment se všechno změní...Dá se říci, že Mary Schelly prožila vlastně klinickou smrt. Tady nastává zlom i pro čtenáře. Jestli uvěří, jak to přijme a jak se s tím popere. Já uvěřila a doslova se ponořila do dalšího čtení.
Mary Schelly od té chvíle vnímá emoce lidí a hlavně...začne vídat Stephena...jeho ducha. Nastává nám tu opravdu skvělá duchařská zápletka. Proč Stephen zemřel, co ho sužuje, proč pořád vídá černé ptáky, co se s ním vlastně stalo, zemřel vůbec? A proč vlastně zemřel? Mary Schelly a její odhodlání přijít všem věcem na kloub, vám vezme dech.
Máme tu neuvěřitelnou zápletku a ještě k tomu nám na záda dýchá španělská chřipka a všude kolem je vidět válka a její následky. Úryvky, kdy Mary vypomáhala u červeného kříže, mi doslova vhrnuly slzy do očí. Jak jsem psala již na začátku, celá ta atmosféra je hrozně uvěřitelná a doslova vás obklopí. V ústech budete cítit chuť cibule a česnekových žvýkaček, ucítíte vůni kafru, petroleje, prostě všeho, co se snažili v té době lidé používat, aby zabránili šíření mikrobů. To bylo prostě čiré zoufalství, ale přesto neztráceli naději. Nahlédnete pod pokličku válečným zážitkům, jak to mladí vojáci prožívali nebo lépe řečeno, jak přežívali...
Takhle knížka rozhodně stojí za přečtení, nejen pro to, že vám sdělí něco málo ze světových dějin, ale i pro svůj skvělý příběh.
"Sklonil se ke mně a políbil mě. jeho dotek už nevyvolával představy zkrvavené oblohy, bojišť a vraždících černých ptáků. Místo kouře a ohně chutnala jeho ústa božskou sladkostí polevy na dortu, když v ní není moc cukru. Byla to chuť lásky předtím, než nastoupí bolest.
Naše rty zůstaly spolu, než začala být gravitace silnější. Držel mě pevně za ruku. "Běž a prožij plný a úžasný život, Shell. Vrať se, až budeš stará paní a pak mi povíš, cos udělala se světem."
Přikývla jsem, stále jsem mu držela prsty. "Slib mi, že budeš odpočívat v pokoji."
"Přísahám."
foto: vlastní, www.databazeknih.cz
video: www.stream.cz
.jpg)
.png){kind=small}
