"Kdy už půjdeme konečně domů".
- cvak a ticho...
Ticho tak mrazivé, že slyšíte jen svůj přerývavý dech i to, jak vám adrenalin stoupá v žilách. A tohle ticho, vás pronásleduje po zbytek vašeho ztrápeného života. Co by, kdyby?
A odpověď?
Jen mrazivé ticho...
- název: Mrazivé ticho
- autor: Wulf Dorn
- orig. název: Kalte Stille
- žánr: Literatura světová - Thrillery
- rok vydání: 2013
- nakladatelství: Knižní Klub
- počet stran: 368
...Anotace...86% (30.4.2015)
Magnetofonová nahrávka končící náhlým, nesnesitelným tichem. To je všechno, co Janovi po mladším bratrovi zůstalo. Před třiadvaceti lety Sven beze stopy zmizel. Tu noc havaroval za záhadných okolností i otec obou chlapců. Ani jeden z případů se nikdy nepodařilo objasnit. Když se Jan vrací na místo svého dětství, minulost ho opět začne dohánět. Mysteriózní sebevražda mladé ženy ho přivede k odhalení hrůzného tajemství.
...Wulf Dorn...
Píše už od svých dvanácti let. Krátké příběhy, které publikoval v antologiích a časopisech, získaly několik literárních cen. Od roku 1994 pracuje na psychiatrické klinice. S manželkou a kočkou pro štěstí žije nedaleko Ulmu. Jeho románová prvotina Trigger (Spouštěč) se ve světě okamžitě stala bestsellerem a záhy nato byla zfilmována.
Euromedia Group vydala od tohoto autora thriller Mrazivé ticho, Temné šílenství a k vydání připravuje Spouštěč.
...Recenze...
Jan Forstner je hlavní hrdina knihy, je to mladý lékař, specializující se na psychiatrii. A hned nám může být jasné, že autor čerpal ze svých vlastních zkušeností, což je to nejlepší co mohl udělat, protože knihy s touto tématikou jsou prostě jedním slovem, tedy alespoň pro mě, parádní.
Kniha začíná jedním tragickým večerem, kdy Janův otec nešťastně havaruje a utrpí smrtelná zranění. Kam se to v takovém nečase vydal a kdo mu v posledních chvílích řekl: "pšš, už to nebude dlouho trvat"? On už jen stihl na ta slova říct, ať jde dotyčný k čertu. A vlastně řekl, ještě něco, než poznal, kdo se k němu blíží..."zachraňte mého syna".
Jan se po mnoha letech vrací do rodného města, kam je pozván na pracovní pohovor, který dopadne dobře a měl by nastoupit jako psychiatr na Lesní kliniku, kde pracoval i jeho otec. Není lehké se vracet tam, kde na něj čekají smutné a tragické vzpomínky, kde na něj vlastně nečeká nic, jen mrazivé ticho.
Sám je celou svou rodinnou tragédií poznamenán a jednou při terapii, v té době ještě v původním zaměstnání, napadne pedofilního pacienta. Rodinný přítel, vedoucí Lesní kliniky, tedy nabídne Janovi práci s podmínkou, že podstoupí terapii, aby se zbavil svých temných démonů, kteří ho tíží. Jan samozřejmě souhlasí, nejen kvůli dobrému místu, ale také proto, že sám chce, aby už konečně jednou pro vždy zapomenul na minulost nebo aby se s ní alespoň dokázal smířit.
Co se vlastně Janovi přihodilo? Byl ještě malý chlapec, dvanáctiletý školák, když se šel jednou v noci projít se svým psem na břeh městského rybníka. V mrazu a tmě tam narazil na prchající dívku, byla promrzlá na kost a vypadala jako strašidlo. Jan v ní poznal svou sousedku, která té noci uprchla z Lesní kliniky, kde byla hospitalizovaná. Dívka byla v takovém šoku, že strachy před Janem zaběhla na zamrzlý led, teprve když poznala v Janovi svého známého a souseda, zastavila a potlačila strach. Jenže led byl ještě velmi slabý a pod dívkou se prolomil. I přes veškerou snahu, se Janovi nepodařilo dívku zachránit. To byl pro Jana první traumatizující zážitek. Druhý den pozdě v noci se vykradl z domu s diktafonem, protože se v jedné své nejoblíbenější knize, o záhadách a nadpřirozených jevech dozvěděl, že člověk může být schopen nahrát v naprostém tichu hlasy duchů. Jan chtěl tedy zjistit, co dívku dohnalo k takovému úprku. Možná by to všechno tenkrát dopadlo jinak, kdyby jeho šestiletý bráška Sven, toho večera zůstal doma a nesnažil se přijít na to, co jeho bratr hodlá, v takovou noční hodinu, dělat. Proto se za ním vypraví. Jan není zrovna moc nadšen, ale když už tam je, tak tedy musí počkat. Sedí v naprostém tichu a nahrávají. Sven už to nemůže vydržet a promluví: "kdy už konečně půjdeme domů?". A to je to jediné co Janovi po Svenovi z té noci zbylo. Jen kratičký okamžik, kdy se Jan šel vyčurat, stačil k tomu, aby se po malém šestiletém chlapci slehla zem...
Pak události vzali za své. Noc poté se zabil Janův otec při autonehodě, ale kam to vlastně jel? Byl to možný únosce, kdo mu pozdě v noci volal? Co donutilo otce takhle rychle a bezmyšlenkovitě odjet?
Janova matka podlehla depresím a svou zlost si vylévala na starším synovi, dávala mu vše za vinu. Jan se tedy díky doporučení učitelů odebral na internát a jezdil domů jen jednou za čtrnáct dní. A jednou, když se Jan vracel, už ho nečekala ani ona...
Není divu, že i Jan, jakožto psychiatr, si má své osobní kostlivce ve skříni. Nedokáže se s tím smířit.
Snad, když se teď vrátil zpět, bude všechno jinak, ale není... Zdá se že ho přitahují neštěstí. Krátce po svém příjezdu je svědkem sebevraždy mladé dívky...a ta dívka je tak nápadně podobná té nebohé dívce z minulosti a i ona byla pacientkou Lesní kliniky. Co se to tam vlastně odehrává, děje se na klinice něco nelegálního?
A tak se Jan, ač chce nebo nechce, zamotá do pátrání, které svým způsobem souvisí i se zmizením jeho bratra. Sám je při tom vystaven smrtelnému nebezpečí a v neposlední řadě odhaluje i příčiny všeho zlého z minulosti.
Kniha je psána velmi srozumitelně a přečtete ji jedním dechem. Prostředí ústavu je taková třešnička na dortu. Ale i přesto si troufám napsat, že v autorovi doutná ještě mnohem víc. Kniha nebyla vůbec špatná, jen mi prostě přišlo, že si s určitými pasážemi mohl ještě více psychologicky pohrát a já věřím, že další kniha od něj (Temné šílenství), kterou jsem právě rozečetla, bude zase o stupínek lepší.
Čekejte spoustu zvratů v ději, které vás naprosto vykolejí a opět změní úhel pohledu na případného pachatele. Do poslední chvíle se ale netrefíte :-). Tak to mám ráda.
Takže já doporučuji. Užijete si příjemný a mrazivý večer!
zdroj: www.databazeknih.cz, www.goodreads.com, www.bux.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za tvůj komentář :-)